6 C 188/2021-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 17 872 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]. 2. Smlouvou ze dne 29. 11. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 614 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 614 Kč) v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 597 Kč, žalobkyně nyní požaduje zaplacení částky 7 017 Kč, a to jako nedoplatku jistiny ve výši 5 315,31 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 1 701,69 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 8. 1. 2017. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 315,31 Kč, poplatku ve výši 1 701,69 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 719,34 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 5 315,31 Kč od 9. 1. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 253,93 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 315,31 Kč od 16. 1. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 315,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 315,31 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne 20. 8. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17 690 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 7 690 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 6 835 Kč, žalobkyně nyní požaduje zaplacení částky 10 855 Kč, a to jako nedoplatku jistiny ve výši 8 222,64 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 2 632,36 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 10. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 8 222,64 Kč, poplatku ve výši 2 632,36 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 273,82 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 8 222,64 Kč od 5. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 116,31 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 8 222,64 Kč od 12. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 222,64 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 222,64 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 29. 11. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 614 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištěním ve výši 174 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 10 614 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 75,72% pro délku splácení 58 týdnů. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 20. 8. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 690 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 290 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 690 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů. 7. Pohledávka vyplývající z obou smluv byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 36 540 Kč nejpozději k 9. 3. 2021. 9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74 % (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. 18. U smlouvy č. 1 týkaj