ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2021:6.C.214.2021.1 Datum: 2021-09-21 Předmět: o zaplacení 41 681,28 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 41 681,28 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.), § 1810 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 41 681,28 Kč jako nedoplatku zápůjčky poskytnuté žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Smlouvou ze dne 27. 2. 2018, [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 54 139 Kč (půjčka 30 000 Kč, souhrnný poplatek 24 139 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Žalovaná uhradila 12 089 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 24 354,22 Kč, dlužných poplatků ve výši 17 327 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 9 397,35 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 24 354,22 Kč od 28. 8. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 016,92 Kč (jedná se o 9,75% úrok z prodlení z jistiny ve výši 24 354,22 Kč od 20. 4. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 24 354,22 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 354,22 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.
2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 2. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 24 139 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 7 352 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 10 178 Kč a poplatkem zpracování ve výši 6 609 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 54 139 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 128,22%.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021.
5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 60 128,75 Kč nejpozději k 13. 7. 2021.
6. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).
7. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.
8. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).
9. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).
10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.
12. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 80% zápůjčky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.
13. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. S ohledem na skutečnost, že žalobkyni stále náleží běžící 29% smluvní úrok, považuje soud výši požadovaných poplatků za rozpornou s dobrými mravy. Jako odpovídající výše poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru se soudu jeví částka maximálně ve výši 10 000 Kč, která v sobě zahrnuje úrok ve výši 7 352 Kč po dobu 18 měsíců a ve zbylé části poplatky za poskytnutí úvěru a za administrativní činnost.
14. Žalovanou bylo uhrazeno celkem 12 089 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku 10 000 Kč, jak je uvedeno výše, tak žalované zbývá k úhradě částka 27 911 Kč (30 000 Kč + 10 000 Kč – 12 089 Kč zaplacených žalovanou). Částka 10 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 13 770,28 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (24 139 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje částku 10 000 Kč, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 7 352 Kč s tím, že představují 29% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 28. 8. 2019 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 29% ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30% ročně, což úrok 29% ročně ještě splňuje.
15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 27 911 Kč (30 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 10 000 Kč – 12 089 Kč zaplacených žalovanou). Z částky jistiny požadované žalobkyní 24 354,22 Kč (jistina požadovaná žalobkyní je nižší než jistina zjištěná soudem) přiznal soud zákonné úroky z prodlení, a to od data požadovaného žalobkyní, tedy od 20. 4. 2019 do zaplacení i smluvní úroky ve výši 29% od 28. 8. 2019 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta pro 13 770,28 Kč.
16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 668 Kč (4% z částky 41 681,28 Kč). Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a so
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.