6 C 266/2021-34 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 476 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalovanému poskytl na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 10. 8. 2015 právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 15 526 Kč (zápůjčka 9 000 Kč, souhrnný poplatek 6 526 Kč) v 45 týdenních splátkách po 346 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 1 050 Kč, rozdíl 14 476 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 8 511,99 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 5 964,01 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 24. 6. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 8 511,99 Kč, poplatku ve výši 5 964,01 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 690,76 Kč (jedná se o 21,9% úrok z jistiny 8 511,99 Kč od 21. 6. 2016 do data postoupení 24. 6. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 638,08 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 8 511,99 Kč od 8. 9. 2015 do data postoupení 24. 6. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 8 511,99 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 511,99 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 10. 8. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 9 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 526 tvořený úrokem ve výši 21,9% ročně ve výši 938 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 088 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 15 526 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 346 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 76,35 %, výše úroku byla sjednána na 21,9 % ročně, to vše pro délku splácení 45 týdnů. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 24. 6. 2019. 5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 26 940,44 Kč nejpozději k 12. 2. 2021. 6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 9 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 6 526 Kč, celkem tedy 15 526 Kč, a to vše v 45 týdenních splátkách po 346 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 9 000 Kč byla žalovanému předána při jejím podpisu. 7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 72,5 % (za 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 76,35 %. 14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 1 050 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 000 Kč (9 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 10 950 Kč (9 000 Kč + 3 000 Kč – 1 050 Kč). Částka 3 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 45 týdnů, tedy něco pod rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 3 526 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (6 526 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 73 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 938 Kč s tím, že podle čl. 4 smluvních podmínek představují 21,9% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 21,9 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobce tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 21. 6. 2016 do zaplacení, a to z jistiny požadované žalobkyní ve výši 8 511,99 Kč. 15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 10 950 Kč (9 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 3 000 Kč – 1 050 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 1 050 Kč soud započetl na část souhrnného poplatku. Zbývá tak zaplatit zbylou část souhrnného poplatku ve výši 1 950 Kč a celou jistinu ve výši 9 000 Kč. I nárok žalobkyně na placení 21,9% ročního úroku z částky 8 511,99 Kč (jistina požadovaná žalobkyní je nižší než jistina zjištěná soudem) od 21. 6. 2016 do zaplacení shledal soud s ohledem na výše uvedené oprávněným. 16. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodle