6 C 305/2020-42 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 15 782 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 2. Smlouvou ze dne 22. 9. 2016 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 614 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 440 Kč a pojištění ve výši 174 Kč) v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 914 Kč, žalobkyně nyní požaduje zaplacení částky 6 500 Kč, a to jako nedoplatku jistiny ve výši 5 075,19 Kč a nedoplatku poplatku ve výši 1 424,81 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 3. 11. 2017. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 075,19 Kč, poplatku ve výši 1 424,81 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 2 528,05 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 5 075,19 Kč od 14. 11. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 850,02 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 075,19 Kč od 11. 11. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 075,19 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 075,19 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne 23. 6. 2016 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17 690 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 7 400 Kč a pojištění 290 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 8 308 Kč, žalobkyně požaduje částku 9 282 Kč, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 7 106,90 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 175,10 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 3. 8. 2017. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 7 106,90 Kč, poplatku ve výši 2 175,10 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 970,89 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 7 106,90 Kč od 4. 8. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 336,50 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 7 106,90 Kč od 11. 8. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 106,90 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 106,90 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 22. 9. 2016 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 440 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit pojištění ve výši 174 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 10 614 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 75,72% pro délku splácení 58 týdnů. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 22. 6. 2016 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč. Dále měl žalovaný zaplatit pojištění ve výši 290 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 690 Kč, to vše ve 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 75,72% pro délku splácení 58 týdnů. 7. Pohledávka vyplývající z obou smluv byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 26 112,33 Kč nejpozději k 7. 5. 2020. 9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74% (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a