6 C 341/2020-45 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 50 706,40 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] 2. Smlouvou ze dne 21. 12. 2017 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 18 380 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 380 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč. Žalovaná neuhradila žádnou částku. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužných poplatků pouze ve výši 7 216,55 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 715,83 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 10 000 Kč od 22. 6. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 350,56 Kč (jedná se o 8,5% úrok z prodlení z jistiny ve výši 10 000 Kč od 8. 6. 2016 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 3. Smlouvou ze dne 30. 11. 2017 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 38 047 Kč (půjčka 21 000 Kč, souhrnný poplatek 17 047 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 2 114 Kč. Žalovaná uhradila 2 114 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 18 886 Kč, dlužných poplatků pouze ve výši 14 603,85 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 575,22 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 18 886 Kč od 31. 5. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 175,79 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 18 886 Kč od 30. 12. 2017 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 18 886 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 886 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 21. 12. 2017 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 380 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 2 451 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 009 Kč a poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 920 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 380 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 135 %. 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 30. 11. 2017 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 21 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 17 047 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 5 146 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 319 Kč a poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 582 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 38 047 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 2 114 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 129,64%. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 63 330,03 Kč nejpozději k 30. 4. 2020. 9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 83,8% zápůjčky a u druhé smlouvy 81,2% zápůjčky z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. 16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky, a to i u zápůjček na dobu 1,5 roku. 17. U smlouvy č. 1 týkající se půjčky 10 000 Kč ne byla žalovanou uhrazena žádná částka. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 Kč (10 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 13 400 Kč (10 000 Kč + 3 400 Kč). Částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 3 816,55 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 380 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 84 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve