15 C 103/2022-39 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 22 900 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 21. 10. 2019 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 27 900 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 000 Kč, poplatek za pojištění 360 Kč, poplatek za asistenční služby 540 Kč) v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 14. 12. 2020. Žalovaná uhradila celkovou částku 5 000 Kč (0 Kč na jistinu, 5 00 Kč na poplatek vč. pojištění a asistence). Poslední splátka byla uhrazena dne 16. 10. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 7 900 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 4 089,36 Kč (jedná se o 25,23% úrok z jistiny 15 000 Kč od 15. 12. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 337,19 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 15 000 Kč od 15. 12. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne 21. 10. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 900 Kč tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč, životním pojištěním ve výši 360 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 27 900 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smluvních podmínek pak soud zjistil, úroková sazba činí 32,15% ročně (bod 1.4.). 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 21. 10. 2019 činí ke dni postoupení 28 100 Kč (jak ovšem žalobkyně uvedla v žalobě, namísto této částky požaduje pouze žalovaných 22 900 Kč). 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 28 100 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 4. 2. 2022 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 29 679,70 Kč nejpozději k 29. 4. 2022. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86% (na 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký. 17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 20% z půjčené částky. 18. U zápůjčky 15 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 5 000 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 20% ze zápůjčky, v tomto případě tedy částku 3 000 Kč (15 000 Kč x 0,2), tak žalované zbývá k úhradě částka 13 000 Kč (15 000 Kč + 3 000 Kč – 5 000 Kč zaplacených žalovanou). Částka 3 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí zápůjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy v částce 9 900 Kč (12 900 – 3 000), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (12 900 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 86% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 3 000 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 5 000 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 2 000 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 15 000 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 13 000 Kč (15 000 – 2 000). 19. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 000 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15% p. a.,