15 C 181/2022-37 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 22 197 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 11. 2019 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO]. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 525 Kč Celkem měla tedy žalovaná původní věřitelce vrátit částku 31 525 Kč, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 628 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 11. 2020. Žalovaná však nehradila jednotlivé splátky řádně a včas, resp. uhradila 9 328 Kč. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 28. 1. 2022. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22 197 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 311,68 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6 885,32 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 4 684,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 628,51 Kč, úroků ve výši 25,26% ročně z dlužné jistiny ve výši 15 311,68 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 311,68 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřil. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 11 525 Kč, celkem tedy částku 31 525 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 2 628 Kč, resp. v případě poslední splátky po 2 617 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 4 327 Kč, poplatku za zpracování úvěru a péčí o zákazníka ve výši 7 198 Kč. Úroková sazba činila 37,8% ročně (požadována je pouze ve výši 25,26% ročně). Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o úvěru, že požadovanou částku převzala při podpisu smlouvy. Ve smlouvě o zápůjčce pak bylo dále uvedeno, že sazba RPSN byla ujednána ve výši 146,47% při stanovených 12 splátkách. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila současné žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 24. 2. 2022. 6. Z tabulky umoření ze dne 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze částku 9 328 Kč. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné pohledávky nejpozději do 18. 8. 2022. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávky, poučila ji o postoupení pohledávky a dále též o tom, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána dne 3. 8. 2022. 8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o úvěru na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 2 628 Kč (resp. v případě poslední splátky ve výši 2 617 Kč). Spolu s poskytnutou částkou se žalovaná zavázala vrátit též souhrnný poplatek ve výši 11 525 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 9 328 Kč, přičemž na jistinu uhradila 4 688,32 Kč (dluh činil 15 311,68 Kč) a na poplatku uhradila částku 4 639,68 Kč (dluh činil 6 885,32 Kč). 9. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 433 odst. 1 o. z. platí, že kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 cit. ustanovení je neplatné i právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1802 o. z. platí, že mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 11 525 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnutého úvěru 20 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 58% (za 1 rok) z vypůjčené částky je neúměrně vysoký. Obdobně se soud staví i k výši RPSN uváděné ve smluvních podmínkách. Soud má vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá úroku bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí úvěru. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnutého úvěru. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala. 18. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná neuhradila více než 9 328 Kč. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a zejména pak prokázala, že na uvedenou zápůjčku uhradila více. Nicméně výše souhrnného poplatku 11 525 Kč, je jak shora uvedeno dle názoru soudu za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 58% úroku, přičemž je zřejmé, autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě částečně vyhovět, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 14 672 Kč (20 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 4 000 Kč – 9 328 Kč, které žalovaná uhradila). Jelikož soudem stan