6 C 108/2022-58 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 18. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 7 928 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 28. 6. 2016 právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 12 354 Kč (zápůjčka 7 000 Kč, souhrnný poplatek 5 180 Kč) v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 4 426 Kč, rozdíl 7 928 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 6 019,57 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 1 908,43 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 019,57 Kč, poplatku ve výši 1 908,43 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 371,29 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 6 019,57 Kč od 9. 8. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 134,71 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 6 019,57 Kč od 16. 8. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 019,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 019,57 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 vyslovil usnesením ze dne 30. 3. 2022, č. j. 60 C 3285/2020-35 místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu ve Svitavách. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 28. 6. 2016 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 180 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 980 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit pojistné ve výši 174 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 12 354 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72% pro délku splácení 58 týdnů. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] (právní nástupce [právnická osoba]) a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019. 6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 13 252,07 Kč nejpozději k 14. 5. 2020. 7. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 7 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek včetně pojištění ve výši 5 354 Kč, celkem 12 354 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 213 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 7 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu. 8. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 9. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. 14. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 74 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 75,72 %. 15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 4 426 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 400 Kč (7 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 5 148 Kč (7 000 Kč + 2 400 Kč + 174 Kč pojištění – 4 426 Kč). Částka 2 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 2 780 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (5 180 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 980 Kč s tím, že podle čl. 1 smluvních podmínek představují 23,72% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků byl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 1.2 smluvních podmínek vyplývá, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalobce tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 9. 8. 2017 do zaplacení. 16. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 5 148 Kč (7 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 400 Kč + 174 Kč pojištění – 4 426 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 4 426 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a na část jistiny. Zbývá tak zaplatit zbylou část jistiny ve výši 5 148 Kč. 17. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány z částky jistiny zjištěné soudem 5 148