15 C 166/2023-36 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 20 286,44 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 12. 2020 (dále jen„ smlouva o zápůjčce“), uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 321 Kč Celkem měla tedy žalovaná původnímu věřiteli vrátit částku 22 321 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 287 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 6. 2022 Poslední splátku uhradila žalovaná dne 14. 12. 2020. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 14. 12. 2022, s účinností ke dni 16. 12. 2022. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 976,59 Kč na jistině, neboť dluh na jistině činil 9 023,41 Kč. Na poplatku uhradila 1 057,97 Kč, neboť dluh na něm činil 11 263,03 Kč, poté co došlo k postoupení pohledávky, již neuhradila ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20 286,44 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 023,41 Kč a dlužného poplatku ve výši 11 263,03 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 073,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 495,07 Kč, úroků ve výši 22,08 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 023,41 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 023,41 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 12 321 Kč, celkem tedy částku 22 321 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 287 Kč, resp. 222 Kč v případě poslední splátky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl vypočten jako součet úroku ve výši 8 059 Kč, poplatku za zpracování ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilní splácení ve výši 2 762 Kč. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o zápůjčce, že převzala při podpisu smlouvy celou výši uvedené zápůjčky. Součástí smlouvy o zápůjčce pak byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. RPSN činilo 174,27 %, úrok pak 88 % ročně (požadována však je ve výši 22,08 % ročně). 4. Z tabulky umoření ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 1 200 Kč, resp. na jistinu bylo uhrazeno 976,59 Kč, neboť zůstatek nesplacené jistiny činil 9 023,41 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou postoupila současné žalobkyni s účinností ke dni 16. 12. 2022. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], oznámila žalované postoupení pohledávek na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni. Z podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 13. 1. 2023. 7. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávek ve výši 24 139,97 Kč nejpozději do 16. 6. 2023. Žalované kromě toho opětovně sdělila důvod vzniku pohledávek, poučila ji o postoupení pohledávek a dále žalovanou poučila o tom, že v případě neuhrazení pohledávek budou tato vymáhány soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 1. 6. 2023. 8. Po skutkové stránce soud uzavřel, že žalovaná uzavřela se žalobkyní, resp. její právní předchůdkyní, smlouvu o zápůjčce, přičemž v podrobnostech o jejich poskytnutí lze odkázat na bod 3 tohoto rozsudku. S ohledem na požadované a uhrazené splátky nicméně soud v rozporu s žalobou dospěl k závěru, že v případě smlouvy o zápůjčce musela žalovaná uhradit nikoliv tvrzených 1 200 Kč, nýbrž 2 034,56 Kč (na jistině bylo z částky 10 000 Kč uhrazeno 976,59 Kč, neboť žalováno je na jistině 9 023,41 Kč, obdobně na poplatku ve sjednané výši 12 321 Kč muselo být uhrazeno 1 057,97 Kč, neboť žalováno je na dlužném poplatku 11 263,03 Kč). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 9. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem. 10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 12. Dle § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. 13. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 14. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 15. Podle § 1 z. s. ú. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 16. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 17. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku (poplatku za poskytnutí zápůjčky, sestávajícího z úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek) uzavřeny v rozporu s dobrými mravy a jsou proto v této části neplatné. Pokud se týká smlouvy o zápůjčce a poplatku ve výši 12 321 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 10 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 123,21 % (za 78 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uváděného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušné