15 C 226/2022-49 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 7. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 28 320 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]. 2. Smlouvou o půjčce ze dne 27. 3. 2020 [číslo] (dále smlouva A) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 27 900 Kč (zápůjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 000 Kč, doplňkové služby 900 Kč) v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 21. 5. 2021. Žalovaná uhradila celkovou částku 10 200 Kč (1 677,42 Kč na jistinu, 8 522,58 Kč na poplatek a doplňkové služby). Poslední splátka byla uhrazena dne 21. 8. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 13 322,58 Kč, poplatku ve výši 4 377,42 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 1 938,84 Kč (jedná se o 22,68% úrok z jistiny 13 322,58 Kč od 22. 5. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 705,26 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 13 322,58 Kč od 22. 5. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 22,68% ročně z částky 13 322,58 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 13 322,58 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 3. Smlouvou o půjčce ze dne 21. 8. 2020 [číslo] (dále smlouva B) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11 520 Kč (zápůjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 800 Kč, doplňkové služby 720 Kč) v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 10. 2021. Žalovaná uhradila celkovou částku 900 Kč (0 Kč na jistinu, 900 Kč na poplatek a na doplňkové služby). Poslední splátka byla uhrazena dne 31. 8. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku ve výši 4 620 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 341,04 Kč (jedná se o 24,36% úrok z jistiny 6 000 Kč od 16. 10. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 119 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 10. 2021 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 4. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 5. Ze smlouvy A soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 000 tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč a dále poplatkem za životní pojištění 360 Kč a za asistenční služby 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 27 900 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. 6. Ze smlouvy B soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 520 tvořený úrokem ve výši 32,15 % ročně ve výši 1 200 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a dále poplatkem za životní pojištění 180 Kč a za asistenční služby 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 520 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že došlo k převodu pohledávek žalované na současnou žalobkyni. Z připojeného seznamu pohledávek soud zjistil, že výše pohledávky žalované ze smlouvy [číslo] ze dne 27. 3. 2020 činí ke dni postoupení 22 300 Kč, ze smlouvy [číslo] ze dne 21. 8. 2020 pak 14 220 Kč. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022 soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 36 520 Kč, nejpozději do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. Dle podacího lístku bylo žalované oznámení odesláno dne 4. 2. 2022 9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 33 065,67 Kč nejpozději k 29. 4. 2022. 10. Smlouva A byla smlouvou o zápůjčce a smlouva B rovněž. U obou smluv je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 16. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 17. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 18. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 19. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u smlouvy A) 86% (na 60 týdnů) a u smlouvy B) dokonce 92% ze zapůjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána. 20. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně