15 C 266/2022-29 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru poskytnutému žalovanému dne 14. 2. 2022 ve výši 5 000 Kč prostřednictvím komunikace na dálku. Zájemce vyplní registrační formulář se svými identifikačními údaji, odesláním žádosti o půjčku potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými. Z jím uvedeného účtu odeslal na účet žalobkyně částku 1 Kč jako registrační poplatek. Potvrzením o schválení úvěru bylo žádosti žalovaného vyhověno a následně došlo dne 14. 2. 2022 k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] když klient smlouvu podepsal připojením svého elektronického podpisu ve svém uživatelském účtu na internetové adrese [webová adresa] a připojením jednorázového SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč se splatností 70 dní, tedy do 24. 4. 2022 spolu s poplatkem ve výši 1% za každý den čerpání úvěru, poplatek je požadován ve výši 3 500 Kč (50 Kč x 70 dní). Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč, dle článku 8. 1. smlouvy, podle kterého se žalovaný zavazuje uhradit v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, proto je požadována smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč. Žalovaný na dlužnou pohledávku ničeho neuhradil. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Účastníci uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] dne 14. 2. 2022, kdy na základě registrace klienta mu je vytvořen uživatelský účet. Na základě žádosti žalovaného mu byl žalobkyní dne 14. 2. 2022 poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být vrácen do 70 dní od poskytnutí úvěru spolu s poplatkem ve výši 1% denně, tedy částkou 3 500 Kč. Úvěr měl být splácen 5 splátkami po 1 700 Kč. Podle článku 8.1 smlouvy v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv splátky je klient povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému 5 000 Kč. 5. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2022 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z obsahu smlouvy (název úvěru, podnikatelský účel úvěru) i označení žalovaného (IČO, místo podnikání) je patrné, že žalovaný smlouvu uzavíral jako podnikatel. Žalovaný zaplatil částku 1 000 Kč. Poplatek sjednaný ve výši 90 Kč denně za 70 dní představující částku 6 300 Kč je nutno posuzovat jako úrok za půjčení daných finančních prostředků. Jeho výše je s ohledem na dobu splatnosti i výši poskytnutého úvěru zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. 11. Smlouva byla sice uzavřena mezi podnikateli, nicméně tato skutečnost nezprošťovala žalobkyni povinnosti jednat v souladu se zásadou profesionality (§ 433 o. z.). Žalobkyně totiž jednala z pozice dlouhodobě působící úvěrové společnosti vůči živnostníkovi. Za této situace je autonomie vůle slabší strany – žalovaného – iluzorní. Třebaže se jedná o krátkodobý úvěr (70 dní), u něhož je třeba přijmout takové nastavení úroku, které umožňuje rychlé generování zisku (jinak by takový krátký úvěr ekonomicky nedával smysl) a lze tedy tolerovat i velmi vysoký úrok, tak přece jen úrok 70 % za 70 dní (365 % ročně) je evidentně přemrštěný. 12. Soud proto moderoval (§ 577 o. z.) ujednaný úrok na 1 000 Kč (20 % jistiny). 13. Smluvní pokuta pak byla ujednána ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou, tedy ve výši, která by vyhovovala i v případě spotřebitelského úvěru. Soud proto kromě jistiny a úroku ve snížené výši 1 000 Kč přiznal i smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, je povinen podle ustanovení § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny úvěru. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). 15. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč (jistina 5 000 Kč + úrok 1 000 Kč + pokuta 2 500 Kč – 0 Kč zaplacených žalovaným) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba byla zamítnuta co do částky 2 500 Kč včetně úroku z prodlení z této částky. 16. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 8 500 Kč (77%) a neúspěch v částce 2 500 Kč (23 %). Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 54 % svých účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. byť žalobkyně nepodala žalobu na tzv. ustáleném vzoru, tak tento typ žaloby lze považovat za opakující se typ žaloby, který je žalobkyní jako poskytovatelkou úvěrů využíván velmi často. 18. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč, dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 2 252 Kč a z ní 54 % představuje 1 216 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 1 216 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).