5 C 91/2022-79 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 5. 2022 domáhala určení neplatnosti skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele ze dne 3. 12. 2021. Věc byla zapsána do soudního oddělení 5 C zdejšího soudu. V souladu se změnou rozvrhu práce zdejšího soudu [číslo] ze dne 29. 7. 2022 ve spojení s přílohou této změny rozvrhu práce byl předmětný spis přidělen k vyřízení do senátu 3 C – soudkyně Mgr. Radka Kopecká. 2. Žalobkyně v žalobě uváděla, že byla u žalované zaměstnána na pozici učitelka MŠ na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2003. Od 1. 9. 2012 byla žalobkyně jmenována do funkce vedoucí učitelky MŠ [obec], přičemž tuto funkci vykonávala do odvolání z místa vedoucího zaměstnance ze dne 22. 11. 2021, s účinky odvolání k 30. 11. 2021. Dne 3. 12. 2021 žalovaná dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Ve výpovědi bylo uvedeno, že výpovědní doba běží od 1. 1. 2022 a skončí dne 28. 2. 2022. V pracovní smlouvě ze dne 1. 1. 2003 však byla pro případ výpovědi z důvodu nadbytečnosti zaměstnance sjednána tříměsíční výpovědní doba. Pracovní smlouva sice byla uzavřena za předchozí právní úpravy, která stanovovala jinou délku výpovědní doby, nicméně odpovědnost za aktuálnost ve vztahu k platným právním předpisům je na zaměstnavateli a nemůže jít k tíži zaměstnance. Pracovní poměr by tak měl podle žalobkyně skončit dne 31. 3. 2022. V daném případě však došlo k přerušení běhu výpovědní doby, neboť žalobkyně byla od 3. 12. 2021 dočasně práce neschopná a na dalším zaměstnávání na pozici učitelka MŠ nadále trvá. Lhůtu pro uplatnění neplatného rozvázání pracovního poměru u soudu tak žalobkyně považuje za zachovanou. 3. Žalobkyně považuje výpověď z pracovního poměru za šikanózní jednání zaměstnavatele. Žalobkyně byla u žalované zaměstnána přes 24 let a za celou dobu jí nebyla udělena jediná písemná výtka, naopak byla jmenována do vedoucí funkce a ještě za říjen 2021 dostala odměnu. Přístup žalované vůči žalobkyni se změnil po nástupu nových kolegyň v 1. pololetí školního roku 2021 /2022, a to [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které byly podřízené žalobkyni jako vedoucí, a které spolu s [jméno] [příjmení], která u žalované pracovala jeden rok, využily svého přátelského vztahu s ředitelkou žalované a snažily se diktovat zaměstnavateli vlastní podmínky dalšího pokračování, kdy jednou z nich byl i tlak na odchod žalobkyně. Na společné schůzce dne 21. 10. 2021 byla žalobkyně poprvé žalovanou konfrontována s výtkami k jejímu pracovnímu výkonu ze strany nových zaměstnanců z důvodu překročení kompetence a dále že tři nové zaměstnankyně chtějí podat výpověď. U samostatného pohovoru dne 22. 10. 2021 ředitelka žalované opět žalobkyni sdělila, že uvedené tři kolegyně chtějí dát výpověď a co s tím žalobkyně jako vedoucí udělá. Současně jí bylo naznačeno, že situace má řešení pouze v odchodu jedné ze stran. Dne 26. 10. 2021 se uskutečnila společná schůzka všech zaměstnanců MŠ, kde bylo avizováno, že problém v kolektivu bude řešen externím mentorem. K tomuto však nedošlo, naopak na schůzce dne 18. 11. 2021, které byl dále přítomen zaměstnanec žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], ředitelka žalované nabídla žalobkyni ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu údajného pozbytí důvěry z obou stran, s čímž žalobkyně nesouhlasila. 4. Na dalším pracovním pohovoru dne 22. 11. 2021, kterého se účastnil rovněž Mgr. [jméno] [příjmení], byla žalobkyně žalovanou znovu dotázána, zda si nerozmyslela možnost svého odchodu dohodou. Žalobkyně toto odmítla a trvala na dalším pokračování v práci. Ředitelka žalované na to žalobkyni sdělila, že ji k 31. 11. 2021 odvolává z funkce vedoucí učitelky MŠ a od 1. 12. 2021 jí nabídla pracovní zařazení na místo asistenta pedagoga v MŠ, přičemž lhůtu pro akceptaci či odmítnutí nabídky stanovila čtyřdenní do 26. 11. 2021, když tato lhůta měla uplynout před samotnými účinky odvolání. Písemné odvolání z místa vedoucího zaměstnance je datováno dnem 22. 11. 2021. Toto písemné odvolání však žalobkyni nebylo doručeno do vlastních rukou, bylo jí pouze přeloženo na uvedeném jednání s tím, aby si jej ofotila. Nemohla si jej ale podrobněji přečíst. Formální pokus o doručení tedy učiněn nebyl. Na odvolání se objevuje poznámka, že žalobkyně odmítla odvolání převzít. V rozporu s praxí podle § 334 odst. 2 zákoníku práce zde však není uveden datum a čas, kdy mělo dojít k pokusu o předání písemného odvolání, jakož i podpis osoby, která se o doručení pokusila či označení svědků, kteří by mohli potvrdit pokus o doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance. Rovněž v odvolání není uveden žádný důvod ani z něj není patrno, že by žalobkyně byla poučena o důsledcích odmítnutí převzetí této listiny. Žalobkyně tak odvolání považuje za absolutně neplatné. 5. Také lhůtu pro akceptaci nabídky jiného pracovního místa žalobkyně považuje za nepřiměřeně krátkou a nabízenou práci za neodpovídající jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Nadto nabízená pozice asistentky pedagoga byla v době, kdy žalované vznikla nabídková povinnost, obsazena. Po odvolání žalobkyně z vedoucího místa byla na toto vedoucí místo jmenována osoba, která do té doby zastávala místo asistenta pedagoga. Nabídkovou povinnost tedy žalobkyně nepovažuje za řádně splněnou. Dne 26. 11. 2021 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce nabízené pracovní místo asistentky pedagoga odmítla. Podle žalobkyně je výpovědní důvod uplatněný žalovanou zastřený, neboť žalovaná chtěla s žalobkyní ukončit pracovní poměr dohodou již v říjnu 2021 a začala činit konkrétní kroky k ukončení pracovního poměru dohodou. Když tento postup žalované nevyšel, odvolala žalobkyni a učinila nabídkovou povinnost takovou, u níž věděla, že ji žalobkyně nepřijme. Šlo o splnění nabídkové povinnosti na oko, aniž by to zohledňovalo kvalifikaci a dosavadní faktické působení žalobkyně jako učitelky MŠ. 6. V době, kdy žalobkyně pracovala u žalované jako vedoucí učitelka MŠ, pracovaly jako učitelky [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], která následně v reakci na události z posledního čtvrtletí 2021 pracovní poměr u žalované ukončila, a asistentka pedagoga [jméno] [příjmení]. Po odvolání žalobkyně byla na místo vedoucí učitelky MŠ jmenována [jméno] [příjmení]. 7. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že místo učitelky MŠ bylo uvolněné i po odvolání vedoucí MŠ, ale žalovaná toto místo žalobkyni nenabídla. Rovněž v průběhu výpovědní doby se u žalované uvolnilo další místo učitelky MŠ, avšak žalovaná i přesto, že o zájmu žalobkyně na pokračování zaměstnání věděla, tak nevzala výpověď zpět. Žalobkyně také podotkla, že zápisy z pracovních pohovorů byly po podepsání žalobkyní dopisovány, a to konkrétně zápis ze dne 18. 11. 2021, který byl dopsán o přesunutí termínu konání pracovního pohovoru na den 22. 11. 2021. Dopisováno bylo rovněž odvolání, a to o podpisy pod větou„ [celé jméno žalobkyně] odmítla převzít odvolání.“ 8. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Měla za to, že žaloba byla podána opožděně, neboť výpovědní doba byla v pracovní smlouvě uvedena jako tříměsíční podle § 45 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, účinného do 31. 12. 2006, a nedošlo k platnému smluvnímu rozšíření výpovědní doby podle § 51 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, účinného od 1. 1. 2007, podle něhož činí výpovědní doba dva měsíce a smí být rozšířena pouze písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. 9. Poukázala na to, že odvolání žalobkyně ani výpovědní důvod nespočívají ve výhradách zaměstnavatele k plnění pracovních povinností ani v neuspokojivých pracovních výsledcích zaměstnankyně. Nadto odvolání z vedoucího pracovního místa je v plné kompetenci zaměstnavatele bez ohledu na subjektivní stanovisko odvolaného vedoucího zaměstnance a důvod pro odvolání zaměstnavatel není povinen v odvolání uvádět. Přesto žalovaná dodala, že žalobkyně nezvládala funkci vedoucí, na začátku školního roku proběhla supervize, žalovaná se snažila, aby tým fungoval a nastavilo se bezpečné a respektující prostředí, ale ukázalo se, že i po realizaci supervize bylo vytvářené nevyhovující pracovní prostředí. Atmosféra na pracovišti se zhoršovala, proto se ředitelka žalované po dohodě se zřizovatelem rozhodla pro odvolání žalobkyně z vedoucího místa. Odvolání bylo žalobkyni doručeno do vlastních rukou, neboť žalovaná se dne 22. 11. 2021 pokusila předat písemné odvolání z vedoucího pracovního místa do vlastních rukou žalobkyně, což žalobkyně odmítla. K doručení odvolání došlo tak, že ředitelka žalované měla připravené dvě podepsané a orazítkované listiny s odvoláním, jednu položila před žalobkyni na stůl s žádostí, aby ji podepsala jako důkaz převzetí listiny, jednu držela v ruce s tím, že ji po podpisu předá žalobkyni jako její originál. Žalobkyně na to reagovala tak, že si vytáhla mobilní telefon a listinu na stole si vyfotila, přečetla si text odvolání a řekla, že s odvoláním nesouhlasí a listinu nepřevezme ani ji nepodepíše. Ředitelka žalované poučila žalobkyni