§ 45 zákoník práce – Výpovědní doby
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 45 zákona č. 65/1965 Sb. stanovuje délku výpovědní doby, která je zpravidla dvouměsíční, a určuje, od kdy se tato doba počítá. Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, nikoliv doručením výpovědi. (§ 45 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výpovědní doby
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce, pokud není dále stanoveno jinak“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „až c) činí výpovědní doba tři měsíce.“
- Odkazuje na: § 46, § 47, § 48, § 49, § 52, § 70b
- Judikatura: na § 45 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance a činí dva měsíce, pokud není dále stanoveno jinak. Při výpovědi podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) činí výpovědní doba tři měsíce.
(2) Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce, s výjimkami vyplývajícími z § 47 odst. 2, § 48 odst. 2, § 49 písm. b), § 52 odst. 6 a § 70b odst. 1.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pracovní poměr končí až uplynutím výpovědní doby, nikoliv doručením výpovědi.
- Standardní délka výpovědní doby je dva měsíce pro obě strany (zaměstnavatele i zaměstnance).
- Ve specifických případech, kdy zaměstnavatel dává výpověď z důvodů rušení nebo přemístění zaměstnavatele, nebo nadbytečnosti zaměstnance, je výpovědní doba tři měsíce.
- Výpovědní doba se vždy počítá od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce.
Na co si dát pozor
- Délka výpovědní doby se může lišit v závislosti na důvodu výpovědi dané zaměstnavatelem.
- Začátek výpovědní doby je pevně stanoven na první den následujícího kalendářního měsíce po doručení výpovědi, což může ovlivnit skutečnou délku trvání pracovního poměru po doručení výpovědi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 45
Jak soudy aplikují § 45
Tak je tomu jak ve vztazích nájmu nebytových prostor při jejich skončení výpovědí podle zákona č. 116/1990 Sb. (viz zmíněný § 12) tak ve vztazích pracovněprávních, má-li výpovědí skončit pracovní poměr (viz § 44, § 45 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů).
V ústavní stížnosti stěžovatelka rekapituluje, že s ní byl rozvázán pracovní poměrem výpovědí, jež jí byla doručena dne 4. 12. 2006; jelikož měla za to, že jí běží tříměsíční výpovědní lhůta dle ustanovení § 45 odst. 1 in fine zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, podala žalobu na určení neplatnosti výpovědi až dne 28. 5. 2007, v rámci prekluzivní lhůty, jež měla dle jejího mínění skončit až dne 31. 5.
K námitce stěžovatele k nedodržení pravidla obsaženého v ustanovení § 108 odst. 2 služebního zákona žalovaný uvedl, že na toto ustanovení lze aplikovat komentář k ustanovení § 45 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, kde je mimo jiné uvedeno, že výpovědní doba je stanovena kogentně.
Související
§ 51 (Zákon zákoník práce)§ 2510 Výpověď obchodního zastoupení (Zákon občanský zákoník)§ 2312 (Zákon občanský zákoník)§ 45 Výpovědní lhůty (Zákoník práce)§ 668 (Obchodní zákoník)