6 C 212/2023-24 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru poskytnutému žalovanému dne 17. 11. 2022 ve výši 40 000 Kč prostřednictvím komunikace na dálku. Zájemce vyplní registrační formulář se svými identifikačními údaji, odesláním žádosti o půjčku potvrdil, že se seznámil s VOP a informacemi v nich uvedenými. Z jím uvedeného účtu odeslal na účet žalobkyně částku 1 Kč jako registrační poplatek. Potvrzením o schválení úvěru bylo žádosti žalovaného vyhověno a následně došlo dne 17. 11. 2022 k uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru, když klient smlouvu podepsal připojením svého elektronického podpisu ve svém uživatelském účtu na internetové adrese [webová adresa] a připojením jednorázového SMS kódu. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč se splatností 70 dní, tedy do 25. 1. 2023 spolu s poplatkem ve výši 1% za každý den čerpání úvěru, poplatek je požadován ve výši 28 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč, dle článku 8. 1. smlouvy, podle kterého se žalovaný zavazuje uhradit v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, proto je požadována smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč. Na jistinu nebylo uhrazeno ničeho. 2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 3. Účastníci uzavřeli dne 17. 11. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] kdy na základě registrace klienta mu je vytvořen uživatelský účet. Na základě žádosti žalovaného mu byl žalobkyní dne 17. 11. 2022 poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který měl být vrácen do 70 dní od poskytnutí úvěru spolu s poplatkem ve výši 1% denně (400 Kč x 70 dní = 28 000 Kč). Úvěr měl být splácen 5 splátkami po 13 600 Kč. Podle článku 8.1 smlouvy v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv splátky je klient povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 17. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému 40 000 Kč. 5. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2023 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.). 9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Z obsahu smlouvy (název úvěru, podnikatelský účel úvěru) i označení žalovaného (IČO, místo podnikání) je patrné, že žalovaný smlouvu uzavíral jako podnikatel. Žalovaný nezaplatil žádnou částku. Poplatek sjednaný ve výši 400 Kč denně za 70 dní představující částku 28 000 Kč je nutno posuzovat jako úrok za půjčení daných finančních prostředků. Jeho výše je s ohledem na dobu splatnosti i výši poskytnutého úvěru zjevně v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. 11. Smlouva byla sice uzavřena mezi podnikateli, nicméně tato skutečnost nezprošťovala žalobkyni povinnosti jednat v souladu se zásadou profesionality (§ 433 o. z.). Žalobkyně totiž jednala z pozice dlouhodobě působící úvěrové společnosti vůči živnostníkovi. Za této situace je autonomie vůle slabší strany – žalovaného – iluzorní. Třebaže se jedná o krátkodobý úvěr (70 dní), u něhož je třeba přijmout takové nastavení úroku, které umožňuje rychlé generování zisku (jinak by takový krátký úvěr ekonomicky nedával smysl) a lze tedy tolerovat i velmi vysoký úrok, tak přece jen úrok 70 % za 70 dní (365 % ročně) je evidentně přemrštěný. 12. Soud proto moderoval (§ 577 OZ) ujednaný úrok na 8 000 Kč (1/5 jistiny, tedy 20%). 13. Smluvní pokuta pak byla ujednána ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou, tedy ve výši, která by vyhovovala i v případě spotřebitelského úvěru. Soud proto kromě jistiny a úroku ve snížené výši 8 000 Kč přiznal i smluvní pokutu v celkové výši 2 500 Kč. 14. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 500 Kč (jistina 40 000 Kč + úrok 8 000 Kč + pokuta 2 500 Kč) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba byla zamítnuta co do částky 20 000 Kč včetně úroku z prodlení z této částky. 15. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 820 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 70 500 Kč částku 3 525 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 705 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 705 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 17. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 50 500 Kč a neúspěch v částce 20 000 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 43% svých účelně vynaložených nákladů řízení. 18. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 525 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za jeden úkon právní služby ve výši 3 940 Kč Náklady právního zastoupení představují 2 úkony (převzetí zastoupení a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), 1 úkon v poloviční výši za předžalobní výzvu k plnění a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč a 21% DPH. Celkové náklady činí částku 16 533 Kč a z ní 43% představuje 7 109 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 7 109 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).