6 C 257/2022-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 2. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 27 683 Kč, a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] 2. Smlouvou ze dne 25. 1. 2020 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 845 Kč (úvěr 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 134 Kč, 2 709 Kč pojištění) ve 21 měsíčních splátkách po 993 Kč. Žalovaný uhradil částku 4 986 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 14 438 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 7 554,14 Kč a dlužné poplatky ve výši 6 883,86 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 489,79 Kč (jedná se o 24,57% roční úrok z jistiny 7 554,14 Kč od 26. 10. 2021 do 28. 1. 2022), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 993,68 Kč (jedná se o 8,25% roční úrok z prodlení z jistiny 7 554,14 Kč od 4. 7. 2020 do 28. 1. 2022), běžící 24,57% úrok z jistiny 7 554,14 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a běžící 8,25% roční zákonný úrok z prodlení z částky 7 554,14 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni. 3. Smlouvou ze dne 4. 6. 2020 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 13 691 Kč (úvěr 7 000 Kč, souhrnný poplatek 6 691 Kč) v 52 týdenních splátkách po 264 Kč. Žalovaný neuhradil žádnou částku, žalobkyně požaduje zaplacení částky 13 245 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 7 000 Kč a dlužné poplatky ve výši 6 245 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 1 323,06 Kč (jedná se o 28,47% roční úrok z jistiny 7 000 Kč od 4. 6. 2021 do 28. 1. 2022), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 710,65 Kč (jedná se o 8,25% roční úrok z prodlení z jistiny 7 000 Kč od 12. 11. 2020 do 28. 1. 2022), běžící 28,47% úrok z jistiny 7 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a běžící 8,25% roční zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni. 4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 1. 2020 (smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 843 tvořený úrokem ve výši 3 975 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 4 159 Kč a pojistným ve výši 2 709 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 843 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 993 Kč. Úroková sazba činila 392%, žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 24,57% ročně. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2020 (smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 691 Kč tvořený úrokem ve výši 3 570 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 621 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 13 691 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 264 Kč. Úroková sazba činila 88%, žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 28,47% ročně. 7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným z obou smluv postoupena na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 33 009,66 Kč nejpozději k 21. 6. 2022. 9. Soud posoudil smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.). 10. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. 13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). 14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se nákladů na administrativní činnost uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 16. Co se týká požadovaných úroků, tyto odpovídají zákonným ustanovením, když soud je ochoten akceptovat úroky do maximální výše 30% ročně. Úroky sjednané ve smlouvách přesahovaly tuto výši, nicméně žalobkyně sama učinila sebereflexi a požaduje v žalobě pouze úroky ve výši 24,57% ročně, resp. 28,47% ročně. 17. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o úvěru a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy. 18. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal a s podmínkami souhlasil. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 81,34% (za 21 měsíců) a u druhé smlouvy 95,6% (u 52 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. 19. U první smlouvy byla žalovaným celkem uhrazena částka 4 986 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 Kč (10 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 8 414 Kč (10 000 Kč + 3 400 Kč – 4 986 Kč). Částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce