6 C 78/2020-184 — Okresní soud ve Svitavách

1. Původní žalobci [jméno] [jméno] [příjmení] se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 3. 2020 domáhali určení, že nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku nejsou zatíženy zástavním právem ve prospěch žalovaného. V žalobě uvedli, že dne 21. 8. 2001 podepsali zástavní smlouvu, kterou dali žalovanému do zástavy nemovitosti, a to objekt bydlení [adresa] na pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo], pozemek [anonymizováno] [parcelní číslo] a pozemky [anonymizováno] [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec]. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávky žalovaného vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení] dle smlouvy o půjčce ze dne 21. 8. 2001 ve výši 1 120 000 Kč. Vklad zástavního práva byl povolen ke dni 11. 10. 2001. Půjčka měla být vrácena nejpozději do 25. 11. 2001. Po uplynutí termínu splatnosti se oba žalobci zajímali, zda půjčka byla řádně a včas vrácena a oba byli panem [příjmení] vyrozuměni, že půjčka je splácena. Dopisem, ze dne 25. 11. 2005 pan [příjmení] sdělil, že na půjčku uhradil 425 000 Kč a zbývající částka by měla být doplacena do 31. 5. 2006. Na další výzvy již pan [příjmení] nereagoval. V roce 2010 vyhledali žalobci pomoc advokátky, která se spojila s žalovaným a ten jí měl telefonicky sdělit, že se snaží situaci vyřešit přesunutím zástavy na nemovitost ve vlastnictví pana [příjmení] nebo jeho rodiny. Žalovaný je poprvé vyzval k zaplacení částky 1 272 701 Kč a smluvního úroku ve výši 5 469 000 Kč až dopisem ze dne 15. 11. 2016. Z textu této výzvy vyplynulo, že s panem [příjmení] uzavřel dne 16. 11. 2009 dohodu o uznání dluhu, ve které byl sjednán nově úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z částky 1 000 000 Kč od 25. 11. 2001 do zaplacení. S touto dohodou o uznání dluhu nebyli do té doby žalobci seznámeni. Následně na ně žalovaný v roce 2017 podal žalobu na nařízení soudního prodeje zástavy. Toto řízení bylo skončeno rozhodnutím o nařízení soudního prodeje zástavy k uspokojení pohledávky žalovaného ve výši 1 000 000 Kč. Na základě tohoto rozhodnutí potom žalovaný podal dne 10. 6. 2019 u Městského soudu v Brně exekuční návrh na prodej zástavy. Žalovaný po dobu 15 let s žalobci jako zástavci nekomunikoval, neinformoval je o stavu věci, nedomáhal se svých práv až do roku 2016. Při osobním jednání [jméno] [příjmení] s právním zástupcem žalobců, pan [příjmení] sdělil, že žalovanému uhradil již asi 1 400 000 Kč – 1 500 000 Kč. Žalobci tedy mají za to, že pan [příjmení] již žalovanému dlužnou částku uhradil. Pokud by nebylo prokázáno uhrazení celého zajištěného dluhu, tak žalobci vznesli námitku promlčení zástavního práva. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy od 26. 11. 2001. Žalobci mají na této určovací žalobě naléhavý právní zájem jednak z důvodu, že na základě tohoto rozhodnutí by došlo k výmazu zástavního práva z katastru nemovitostí a jednak i z důvodu, že proti žalobcům je vedeno exekuční řízení o prodej zástavy. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, odmítl tvrzení žalobců, že dluh zanikl splacením a odkázal na dohodu o uznání dluhu podepsanou panem [příjmení] dne 16. 11. 2009, v níž dlužník uznal vůči žalovanému dluh ve výši 1 000 000 Kč spolu se sjednaným úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky od 25. 11. 2001. K promlčení dluhu tak mohlo nejpozději dojít 16. 11. 2019, tedy v době, kdy žalovaný již uplatnil své nároky ze zástavního práva. Je-li splnění dluhu zajištěno zástavním právem, nepromlčí se zástavní právo dříve než samotný dluh. Žalovaný dále uvedl, že vědom si situace, v níž se žalobci nacházejí, tak v žalobě o nařízení soudního prodeje zástavy uplatnil svůj nárok pouze co do výše samotné dlužné částky a nákladů soudního řízení, přičemž neuplatnil nárok na příslušenství dlužné částky v podobě úroků z prodlení. Při jednání dne 10. 9. 2020 žalovaný tvrdil nedostatek naléhavého právního zájmu na podané určovací žalobě, neboť o ní již bylo rozhodnuto v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 61/2017. Následně žalovaný odkázal i na další uznání dluhu, které mu pan [příjmení] během prodlení s plněním svého závazku podepsal. 3. V průběhu řízení došlo dne 22. 1. 2022 k úmrtí žalobce [celé jméno původního účastníka] a podle výsledků dědického řízení soud usnesením ze dne 14. 9. 2022, č. j. 6 C 78/2020-130 rozhodl tak, že v řízení bude na straně žalobců nadále pokračováno pouze s žalobkyní [celé jméno žalobkyně]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] [anonymizováno] [obec] jsou ke dni rozhodnutí zapsány jako vlastnictví žalobkyně následující nemovitosti, a to [anonymizováno] [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba [adresa], dále pozemky [anonymizováno] [číslo]. K těmto nemovitým věcem je zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 1 120 000 Kč pro oprávněného [celé jméno žalovaného]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 11. 10. 2001. 5. Mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] byla dne 21. 8. 2001 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě věřitel půjčil dlužníkovi [jméno] [příjmení] částku 1 120 000 Kč, a to bezúročně s tím, že tato částka měla být splacena do 25. 9. 2001 částkou 60 000 Kč, do 25. 10. 2001 částkou 60 000 Kč a do 25. 11. 2001 částka 1 000 000 Kč. Při prodlení se splácením je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý i započatý den prodlení. 6. Téhož dne byla mezi žalovaným a žalobci podepsána zástavní smlouva k zajištění pohledávky žalovaného vůči [jméno] [příjmení] z titulu smlouvy o půjčce ze dne 21. 8. 2001 ve výši 1 120 000 Kč. Předmětem zástavy byl objekt bydlení [adresa] na pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo], pozemek [anonymizováno] [parcelní číslo] a pozemky [anonymizováno] [číslo] vše zapsáno v k. ú. [obec] u [obec]. 7. Dne 15. 11. 2016 byla sepsána ze strany žalovaného výzva žalobcům o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím, v níž byla vyčíslena dlužná jistina, dlužný zákonný úrok z prodlení i dlužná smluvní úrok z prodlení (zřejmě smluvní pokuta). 8. V dopise ze dne 21. 11. 2005 pan [příjmení] prohlásil, že ve věci půjčky od p. [celé jméno žalovaného] již zaplatil 425 000 Kč, tato splátka se týká zástavy na [list vlastnictví] v [obec]. Zbývající částka by měla být uhrazena do 31. 5. 2006. 9. Z dohody o uznání dluhu ze dne 16. 11. 2009 vyplývá, že pan [příjmení] jako dlužník uznává, že dluží panu [celé jméno žalovaného] na nedoplatku půjčky poskytnuté mu dne 21. 8. 2001 částku 1 000 000 Kč se sjednaným úrokem z prodlení 0,1% denně z uvedené částky za dobu od 25. 11. 2001 do zaplacení. V další části dohody se strany dohodly na řešení vzájemných sporů před rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení] a upravili si postup rozhodčího řízení. Podpis [jméno] [příjmení] byl úředně ověřen. 10. Následně žalovaný předložil další prohlášení o uznání závazku ze dne 1. 12. 2001, v němž [jméno] [příjmení] uznává svůj dluh vůči věřiteli [celé jméno žalovaného] co do důvodu i výše ve výši 1 120 000 Kč dle smlouvy o půjče ze dne 21. 8. 2001. Toto uznání se vztahuje i na smluvní a zákonné příslušenství předmětné půjčky. Dne 8. 4. 2005 pan [jméno] [příjmení] vlastní rukou napsal uznání dluhu, v němž uznává dluh vůči [celé jméno žalovaného] vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 21. 8. 2001. Tento dluh uznává výslovně co do důvodu i do výše. 11. Ze spisu Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 7 C 61/2017 soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 25. 9. 2018, č.j. 22 Co 129/2018-121 soud nařídil ve prospěch zástavního věřitele – [celé jméno žalovaného] – k uspokojení jeho pohledávky ve výši 1 000 000 Kč za [jméno] [příjmení] z titulu smlouvy o půjčce ze dne 21. 8. 2001, zajištěné zástavní smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavními dlužníky dne 21. 8. 2001, prodej nemovitých věcí, a to pozemku [anonymizováno] [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [anonymizováno] [číslo] pozemku [parcelní číslo], vše v [katastrální uzemí] [anonymizováno] [obec]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 10. 2018. Na základě tohoto usnesení je vedena soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], exekuce prodejem nemovitých věcí, a to pod sp. zn. [spisová značka]. 12. Ve věci byl slyšen svědek [jméno] [příjmení], který uvedl, že v srpnu 2001 kupoval tiskárnu v [obec] v částce asi 4-5 miliónu korun. Chyběla mu menší část, dostal doporučení na pana [celé jméno žalovaného], že má volné peníze, a že by mu je mohl půjčit. Podmínkou půjčení však byla nějaká záruka. On jako fyzická osoba žádný nemovitý majetek v té době neměl a domluvil se s žalobci, které znal, že se mu zaručí. Žádná dohoda v tom směru, že se později zástava převede na jinou nemovitost, tam nebyla. Svědek zajistil odhad nemovitosti žalobců v [obec] a následně se v [obec] podepsaly smlouvy o půjčce a zástavní. Částka 1 120 000 Kč mu byla vyplacena hotově. Ve smlouvě byl uveden termín pro vrácení peněz, ale v začátcích podnikání to nevycházelo