7 C 54/2024-53 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 30. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 212 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, /, Anonymizováno, , , adresa, a žalovaným dne 7. 6. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s částkou ve výši 11 115 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 067 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 26,43 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný zavázal vrátit v 12. měsíčních splátkách po 2 177 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 6. 2023. Dle žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na současnou žalobkyni, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 25 212 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 10 212 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 178,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 812,50 Kč, úroků ve výši 26,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Soud usnesením ze dne 21. 5. 2024 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschpnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 54/2024-36 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.3. Žalobkyně žalobu na základě citované výzvy doplnila dne 11. 6. 2024. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně si splnila svou zákonnou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných před uzavření předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Majetková situace žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy, výplatních pásek a z nájemní smlouvy. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako kuchař ve společnosti , jméno FO, , jeho měsíční příjem činí 26 576 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. S ohledem na výši příjmu žalovaného a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v zákaznické kartě. Žalobkyně je toho názoru, že zejména u nižších půjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli oprávněně požadovat hluboké a rozsáhlé, ba až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti žalovaným sdělených informací a předložených dokladů. V tomto směru žalobkyně poukázala na ustanovení § 6 odst. 1 a 7 občanského zákoníku (které s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinnost jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by soud přes uvedené shledal, že právní předchůdce žalobce neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., žalobkyně upozornila, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinností zákona č. 257/2016 Sb., a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně ani žalobkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednání a uzavírání smlouvy. Přitom názor, že tento postup, tj. ověření příslušných informací dle předložených dokladů bez pořizování jejich kopii, je zcela dostačující a vyhovující požadavkům zákona, zastává i Krajský soud v Českých Budějovicích, žalobkyně odkázala na rozsudek citovaného soudu čj. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020. Žalobkyně uvedla, že žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty. Dále žalovaný čestně prohlásil, že reálně disponuje s použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě a že tento údaj je k datu podpisu karty pravdivý. Současně prohlásil, že nezamlčel žádný údaj podstatný v souvislosti s žádostí o úvěr.4. Žalobkyně při jednání dne 16. 7. 2024 na podané žalobě trvala, odkázala na podanou žalobu ve spojení s doplněním žaloby ze dne 10. 6. 2024. Navrhla, aby soud podané žalobě zcela vyhověl. Žalovaný se k soudem nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, doručení bylo vykázáno.5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný při žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, je svobodný, úvěr čerpá na neočekávané výdaje, nemá žádnou vyživovací povinnost, pracuje na plný úvazek jako kuchař v , jméno FO, v , adresa, s čistým příjem 26 576 Kč, má jeden zdroj příjmů, externí splátky žadatele představují částku 2 000 Kč, odhadované měsíční výdaje ve výši 13 000 Kč. Uvedl, že nemá kreditní kartu, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a vlastní bankovní účet na jméno žadatele. Dále uvedl, že předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce březen a duben 2022. Prohlásil, že k datu podpisu zákaznické karty nepodal návrh na zahájení insolvenčního řízení, není proti němu veden výkon rozhodnutí ani exekuční řízení, reálně disponuje příjmem, který uvedl, uvedl, že všechny uvedené údaje jsou pravdivé a že nezamlčel žádné důležité údaje.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavření mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, /, Anonymizováno, , , adresa, a žalovaným dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem ve výši 9 567 Kč, který se skládá z úroku ve výši 8 067 Kč a částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný si zaškrtnutím příslušného pole smlouvy dobrovolně přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění, které činilo za sjednanou dobu pojištění 1 548 Kč. Celková dlužná částka (jistina úvěru, poplatek, pojistné) činila 26 115 Kč. Úroková sazba činila 88 % a byla pevná po celou dobu trvání smlouvy. Celková dlužná částka byla splatná formou 12 splátek splatných vždy ke konci splátkového období, výše splátky činila 2 177 Kč. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 167,65 %. Součástí smlouvy účastníci učinili i Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru.7. Dle tabulky umoření vystavené ke dni 2. 10. 2023 žalovaný čerpal úvěr 7. 6. 2022 ve výši 15 000 Kč s roční úrokovou sazbou 88 %, zůstatek nesplacené jistiny k uvedenému datu činil 15 000 Kč.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 9. 2023 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní, ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze shora uvedené smlouvy byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 31 361,88 Kč, a to nejpozději do 12. 4. 2024 s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní upomínka žalovanému odeslána dne 2. 4. 2024.10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 31. 5. 2024 bylo potvrzeno, že na účet žalovaného číslo , č. účtu, byla připsána od společnosti , právnická osoba, v červnu 2022 částka 15 000 Kč.11. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12.