9 C 264/2024-50 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 19. 8. 2024 domáhala vůči žalovanému zaplacení 15 260 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného dluhu vzniklého z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která měla být uzavřena mezi společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu s dalšími platbami sjednanými ve smlouvě ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru. Tuto svou povinnost však nesplnil. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy postoupil následně na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která ji posléze postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která pohledávku postoupila na žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč, řádného úroku z úvěru ve výši 120 Kč (s odkazem na čl. II. odst. 1 smlouvy), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč (s odkazem na čl. II. odst. 1 smlouvy), poplatku za administraci prodlení žalovaného ve výši 700 Kč (s odkazem na čl. VI. odst. 1.3.1 smlouvy), poplatků za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv v souhrnné výši 800 Kč (s odkazem na čl. VI odst. 1.3.2. smlouvy), poplatků za upomínky formou písemných výzev k úhradě v souhrnné výši 1 000 Kč (s odkazem na čl. VI. odst. 1.3.2. smlouvy) a konečně též smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splacením úvěru ve výši 3 200 Kč (s odkazem na čl. VI. odst. 1.2.1 smlouvy). Vedle těchto částek v celkové výši 15 260 Kč požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z částek odpovídajících dlužné jistině úvěru, řádnému úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, a to za období od 17. 7. 2023 do zaplacení.2. Usnesením ze dne 10. 9. 2024, č.j. 9 C 264/2024-39, které bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 18. 9. 2024, soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení zmíněného usnesení doplnila svá žalobní tvrzení v tom smyslu, aby bylo zřejmé, zda její právní předchůdce před poskytnutím úvěru žalovanému ověřoval jeho úvěruschopnost, pokud ano, pak jakým způsobem, a k jakým konkrétním závěrům v rámci tohoto procesu dospěl. Žalobkyně byla současně vyzvána, aby soudu předložila důkazy k prokázání toho, že ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného skutečně došlo a že v rámci tohoto procesu nevznikly důvodné pochybnosti ohledně toho, že žalovaný bude poskytnutý úvěr schopen splácet. Žalobkyně byla současně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), v tom smyslu, že pokud výzvě soudu nevyhoví, žalobu požadovaným způsobem nedoplní a současně nepředloží soudu požadované důkazy, bude žaloba přinejmenším zčásti zamítnuta s ohledem na ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ZSÚ“).3. Žalobkyně na shora uvedenou výzvu a poučení soudu reagovala přípisem soudu došlým dne 25. 9. 2024, ve kterém uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením posuzované smlouvy, neboť tyto od postupitele pohledávky z předmětného úvěru neobdržela. Není tedy schopna ověření úvěruschopnosti žalovaného doložit. Zároveň poukázala na to, že zákon s tímto nedostatkem spojuje následek neplatnosti smlouvy, nicméně ze strany jejího právního předchůdce došlo k náležitému plnění, avšak bez právního důvodu. Žalobkyně tedy má nárok na vydání plnění, které bylo poskytnuto jejím právním předchůdcem žalovanému, a to z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Dále žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do požadovaného smluvního úroku ve výši 120 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, poplatků za upomínky formou SMS a e-mailových zpráva ve výši 800 Kč, poplatku za administraci prodlení žalovaného ve výši 700 Kč, poplatků za upomínky zaslané písemnou formou ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 200 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 560 Kč od 17. 7. 2023 do zaplacení. Nadále se tedy vůči žalovanému domáhala toliko vrácení poskytnuté jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč.4. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.5. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dá jen „o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastníků s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.6. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 16. 6. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku vrátí a současně zaplatí smluvní úrok ve výši 120 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, tedy že celkem zaplatí 9 560 Kč, a to ve lhůtě do 16. 7. 2023. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru byla ve smlouvě sjednána jeho povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, dále poplatek ve výši 50 Kč za upomínku odeslanou prostřednictvím SMS zprávy, ve výši 30 Kč za upomínku odeslanou prostřednictvím e-mailu, a ve výši 500 Kč za písemnou výzvu k úhradě dluhu. V případě prodlení delšího než 14 dnů měl být žalovaný povinen uhradit jednorázový poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč.7. Z potvrzení o provedení platby vystaveného , právnická osoba, . soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně dne 16. 6. 2023 vyplatil ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, uvedeného ve smlouvě částku 8 000 Kč.8. Z výzvy k uhrazení pohledávky z 1. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně písemně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 11 336 Kč ve lhůtě 5 dnů od obdržení výzvy.9. Z předžalobní výzvy z 19. 8. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně opětovně písemně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, přičemž jej současně upozornil, že pokud dluh nebude uhrazen dobrovolně, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 10. 2023 mezi právním předchůdcem žalobkyně a , právnická osoba, , IČO 1892843 (aktuálně podnikající pod obchodní firmou , právnická osoba, ), bylo zjištěno, že pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena na zmíněnou společnost.11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 10. 2023 mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, , jakož i ze souvisejícího seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla dále postoupena na společnost , právnická osoba12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 3. 2024 mezi , právnická osoba, a žalobkyní bylo zjištěno, že pohledávka byla dále postoupena na žalobkyni.13. Z předžalobní výzvy z 26. 4. 2024 a z přiloženého poštovního podacího archu bylo zjištěno, že k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy žalovaného vyzývala i sama žalobkyně.14. Z ostatních žalobkyní předložených listinných důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci jakkoliv relevantní zjištění.15. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 16. 6. 2023 poskytl téhož dne žalovanému bezhotovostním převodem ve prospěch jeho bankovního účtu peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru vrátí ve lhůtě do 16. 7. 2023. Právní předchůdce žalobkyně opakovaně žalovaného písemně vyzýval k úhradě jeho dluhu z předmětné úvěrové smlouvy, následně postoupil svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu smlouvy o úvěru společnosti , právnická osoba, , která ji následně postoupila společnosti , právnická osoba, a ta ji postoupila žalobkyni, která žalovaného opětovně vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou.16. Soud nejprve s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl o částečném zastavení řízení v tom rozsahu, v němž žalobkyně vzala podanou žalobu zpět. Učinil tak, aniž by se žalovaného tázal, zda s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, neboť k tomu došlo ještě před započetím jednání ve věci a stanovisko žalovaného je v takovém případě bezpředmětné (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).17. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012