ECLI: ECLI:CZ:OSSY:2026:7.C.94.2026.1 Datum: 2026-06-23 Předmět: o zaplacení 319 176 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 182/2006 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 2993 z. č. 89/2012 insolvencepracovní poměrdokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení 319 176 Kč s příslušenstvím (§ 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 87 z. č. 182/2006 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 2991 )
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 319 176 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené pod číslem , hodnota, dne 18. 9. 2024 mezi žalobkyní a žalovanou, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dle žaloby dne 18. 9. 2024 a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 68,34 % ročně splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 13 957 Kč, splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje měsícem říjnem 2024. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 1 709 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně dle žaloby prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Žalobkyně uvedla, že z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení úvěru jsou dostatečné. Dále byla dle žalobkyně ověřena úvěrová historie žalované v databázi NRKI. Na základě uvedených údajů, včetně informací z dotazovaného registru, jakož i na základě provedeného tzv. skóringu klienta (interního matematického modelu založeného na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně uvedla, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila pouze splátky ve výši 13 957 Kč, a to ve dnech 15. 10. 2024, 15. 11. 2024 a 30. 12. 2024, dále dne 30. 12 2024 uhradila 43 Kč a dne 18. 3. 2025 částku 7 315 Kč, tedy do zesplatnění úvěru žalovaná uhradila 49 229 Kč. Žalobkyně uvedla, že z důvodu neplnění smluvních podmínek jí vznikl nárok na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, dle bodu 6.2 jí vznikl nárok na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč. Podle bodu 6.3 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá doposud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 223 447,57 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jeho úplného zaplacení. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 26. 3. 2025, až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění dle žaloby žalovaná uhradila částku 1 000 Kč dne 15. 7. 2025, tedy celková úhrada ze strany žalované na poskytnutý úvěr činila 50 229 Kč. Žalobkyně se tak po žalované žalobou domáhala zaplacení částky 228 972 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 229 972 Kč ve výši 12 % ročně od 26. 3. 2025 do 15. 7. 2025 ve výši 8 468,32 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 228 972 Kč ve výši 12 % ročně od 16. 7. 2025 do zaplacení, pohledávku ve výši 90 204,25 Kč a úrok ve výši 68,34 % p. a. z částky 197 276,91 Kč od 26. 3. 2025 do 18. 4. 2025 ve výši 8 269,44 Kč, úrok ve výši 12 % p. a. z částky 197 276,91 Kč od 19. 4. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26. 3. 2025 dosáhne částky 705 484,80 Kč.2. Soud usnesením ze dne 6. 5. 2026 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o skutečnosti prokazující, že žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 94/2026-46 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.3. Žalobkyně na výzvu soudu dne 18. 5. 2026 uvedla stejně jako v žalobě, že žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala řádně na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 49 432 Kč, celkové měsíční náklady žalované činí 19 579 Kč, volné zdroje ke splácení (po odečtení tisícikorunové rezervy) činí 28 853 Kč. Žalobkyně opětovně uvedla, že ověřila úvěrovou historii v databázi NRKI, provedla skóring klienta a prověřila, zda žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku, zda neměla u žalobkyně předchozí smlouvy ve stavu vymáhání, ověřila, zda její doklad totožnosti není neplatný apod, tak jak bylo uvedeno v žalobě. Žalobkyně uvedla, že měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované a výpisy z bankovního účtu žalované, dokládající, že žalovaná je majitelem účtu, na který měl být úvěr vyplacen. Žalobkyně obsáhle popisovala, jak vycházela zejména z údajů uvedených žalovanou, jak posuzovala náklady na bydlení žalované ve výši 8 300 Kč, uvedla, že žalovaná neuvedla žádnou osobu, k níž by měla vyživovací povinnost. Žalobkyně uvedla, že v době vzniku předmětné smlouvy měla s žalobkyní žalovaná uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu, na kterou činila měsíční splátka 6 419 Kč. Žalobkyně uvedla, že příjmy žalované převyšovaly její tvrzené výdaje, tedy v tomto případě nelze dle žalobkyně shledat nemožnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně považovala uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující, potvrdila, že na úvěr žalovaná uhradila 50 229 Kč. V předloženém hodnocení klienta byly zaznamenány shora uvedené příjmy a výdaje žalované. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná pracuje v , Anonymizováno, . v , Anonymizováno, na hlavní pracovní poměr od roku 2020, je svobodná. Z výpisu , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, na jméno žalované byla dne 15. 8. 2024 zaslána mzda od společnosti , právnická osoba, . ve výši 46 441 Kč a dne 15. 7. 2024 ve výši 51 287 Kč.4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.5. K soudem nařízenému jednání na den 23. 6. 2026 se žalovaná bez omluvy nedostavila. Žalobkyně při jednání na podané žalobě trvala a uvedla, že žalovaná po podání žaloby na předmětnou pohledávku nic neuhradila. Soudce zpřístupnil žalobkyni svůj předběžný právní názor na zkoumání otázky úvěruschopnosti se zdůrazněním na nezbytnost získání informací o příjmech a výdajích žalované, to je zejména faktických výdajů nikoli jen výdajů tvrzených žalovanou. Soudce současně sdělil, že z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná v posledních dvou letech byla projednávána Okresním soudem ve Svitavách vždy z titulu nezaplacených úvěrů. Konkrétně pak rozhodujícím soudcem ve věcech sp. zn. , spisová značka, a , spisová značka, . V těchto řízeních byly doloženy i výpisy z účtů pro období významné i pro nyní projednávanou věc a z obou rozhodnutí plyne, že žalovaná opakovaně čerpala úvěry od různých společností, splátky úvěrů společně s trvalými platbami významně převyšovaly její příjmy, které se pohybovaly mezi 46 000 – 50 000 Kč. Z obsahu tohoto spisu pak vyplynulo, že žalobkyně se spoléhala toliko na tvrzení žalované o jejich výdajích, tuto skutečnost si neověřovala např. tím že by si vyžádala výpisy z účtů žalované za období předcházející poskytnutí úvěru. Pokud by tak učinila, nemohla by uzavřít, že žalovaná je úvěruschopná. Proto i soud usnesením vyzýval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně odkázala na její písemné vyjádření, kdy přes názor soudu nemá žalobkyně k dispozici další důkazy ani tvrzení a argumenty, které by neuvedla ve svém vyjádření z 18. 5. 2026. Žalobkyně měla zato, že pokud někdo uvede nepravdivé informace, neměl by z toho mít prospěch. Nepřišla s žádnými novými tvrzeními a neoznačila žádné další důkazy.6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 18. 9. 2024 ve 12:36:28 hod a z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut na účet číslo , č. účtu, spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 13 957 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 68,34 % ročně a roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 94,38 %. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit 587 904 Kč, tato částka nezahrnovala pojištění (čistá splátka bez pojištění činila 12 248 Kč). Dodatek smlouvy byl sjednán dne 18. 9. 2024 ve 14:19:53 hod. Z Příl