4 C 216/2022-112 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 68 433 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako výpočetní technik. Žalovaný ukončil pracovní poměr žalobce okamžitým zrušením pracovního poměru, avšak rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 31. 8. 2020, č. j. 19 C 391/2019 – 151 ve spojení s opravným usnesením ze dne 3. 9. 2020, č. j. 19 C 391/2019 – 161 a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č. j. 15 Co 240/2020 – 179, bylo vyhověno žalobě o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Žalobce se dále domáhal soudní cestou svých nároků z titulu náhrady mzdy za období od 9/ 2019 – 12/ 2020. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 10. 2021, č. j. 19 C 87/2021 – 185 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 4. 2022, č. j. 10 Co 9/2022 – 266 bylo rozhodnuto o nárocích žalobce a žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 144 593 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 144 593 Kč od [datum] do zaplacení, částku 241 714 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 216 327 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 25 387 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 188 257,30 Kč. Dluh je vymáhán exekučně. Žalobce se snažil s žalovaným dohodnout i o dalších nárocích za období od [datum] do [datum], ale k dohodě nedošlo. Za uvedené období nebyla žalobci poskytnuta mzda ani náhrada mzdy. Jeho pracovní poměr v uvedeném období trval, byť mu žalovaný nepřiděloval z důvodu překážek na jeho straně žádnou práci. Žalobci proto náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Při určení použitého průměru bylo vycházeno z předchozího příjmu žalobce, který byl použit i při výpočtu náhrady mzdy za předcházející období v řízení vedeném u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 19 C 87/2021 a žalovaný tuto skutečnost v předcházejícím řízení označil za nespornou. Nedoplatky za uvedené období činí 68 433 Kč hrubého. Jelikož je žalovaný v prodlení, náleží žalobci také zákonný úrok z prodlení. Splatnost nastává vždy až poslední den následujícího měsíce. K zaplacení byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum], ale k zaplacení dosud nedošlo. 2. V řízení byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor s tím, že nesouhlasí s výpočtem náhrady mzdy, jelikož měsíční hrubá mzda žalobce činila 20 000 Kč. Dále uvedl ve svém vyjádření, že žaloba postrádá specifikaci výpočtu uplatněného nároku. Dle žalovaného nevyvinul žalobce žádnou aktivitu, pokud jde o pokračování pracovního poměru a výkon práce u žalovaného, poté kdy bylo rozhodnuto o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalovaný rovněž popřel, že by obdržel předžalobní upomínku ze dne [datum]. V závěrečném návrhu žalovaný odkázal na řízení ve věci sp. zn. 19 C 87/2021, kdy dle názoru Krajského soudu v Plzni je nutno vycházet při určení výše náhrady mzdy z pravděpodobného výdělku. Rovněž namítl, že za měsíc březen 2021 byla žalobci vyplacena částka dle doložené výplatní pásky, která by měla být v případě vyhovění žalobě zohledněna. 3. Žalobce v replice uvedl, že ihned poté, co odpadla překážka na straně žalovaného, nastoupil do práce a tuto ihned vykonával za podmínek, které mu žalovaný na pracovišti vytvořil. K zahájenému exekučnímu řízení žalobce uvedl, že k tomuto přistoupil až poté, co ani ve stanovené lhůtě nebyla pravomocná a vykonatelná rozhodnutí žalovaným respektována. 4. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti: Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na dobu neurčitou na pracovní pozici výpočetní technik. Dále bylo mezi účastníky nesporným, že rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 31. 8. 2020, č. j. 19 C 391/2019 – 151 ve spojení s opravným usnesením ze dne 3. 9. 2020, č. j. 19 C 391/2019 – 161 a ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č. j. 15 Co 240/2020 – 179, bylo vyhověno žalobě o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 10. 2021, č. j. 19 C 87/2021 – 185 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 4. 2022, č. j. 10 Co 9/2022 – 266 bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci částku 144 593 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 144 593 Kč od [datum] do zaplacení, částku 241 714 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 216 327 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 25 387 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 188 257,30 Kč s tím, že se jednalo o mzdové nároky žalobce vůči žalovanému za období září 2019 až prosinec 2020. Tyto skutečnosti vyplývají rovněž z předložené pracovní smlouvy ze dne [datum] a spisů Okresního soudu v Tachově sp. zn. 19 C 87/2021 a sp. zn. 19 C 391/2019. 5. Žalobce doložil soudu výplatní listy, dle kterých by činila hrubá mzda za leden 2021 částku 23 179 Kč, za únor 2021 částku 22 075 Kč a za březen 2021 částku 23 179 Kč. Při výpočtu bylo vycházeno ze mzdy ve výši 20 000 Kč a byla použita průměrná hodinová mzda 137,97 Kč, která byla učiněna nespornou v předcházejícím řízení sp. zn. 19 C 87/2021 a vycházela z údaje ve výplatní pásce za říjen 2019, zpracované žalovaným. 6. Dle předžalobní upomínky ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 68 433 Kč jako neuhrazených mzdových nároků žalobce za období od ledna do [datum] s odůvodněním, že žalobci nebyl umožněn výkon práce a nebyla mu zaplacena mzda, náhrada mzdy ani jiná platba. Dle e-mailové korespondence byla předžalobní upomínka zaslána tehdejšímu právnímu zástupci žalovaného dne [datum] a tento reagoval e-mailem ze dne [datum] tak, že žalovaný není s ohledem na špatnou finanční situaci částku 68 433 Kč uhradit a požádal, aby uvedená částka byla zahrnuta do splátkového kalendáře. Dle dopisu ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného již tímto dopisem k úhradě mzdových nároků žalobce za období od [datum] do [datum] nejpozději do [datum], kdy tento dopis byl odeslán e-mailem tehdejšímu právnímu zástupci žalovaného. 7. Dle výplatního lístku za červen 2019 činila časová měsíční mzda žalobce 20 000 Kč, bylo odpracováno 144 hodin, 16 hodin činila dovolená. Hrubá mzda ze červen činila 52 327 Kč s tím, že byly vyplaceny prémie k měsíční mzdě ve výši 20 500 Kč. Dle výplatního lístku za červenec 2019 činila časová měsíční mzda žalobce 20 000 Kč, bylo odpracováno 165 hodin, 8 hodin činila dovolená, 8 hodin náhrada za svátky a 3 hodiny lékařské prohlídky. Hrubá mzda za červenec činila 36 287 Kč s tím, že byly vyplaceny prémie k měsíční mzdě ve výši 4 000 Kč. Dle výplatního lístku za srpen 2019 činila časová měsíční mzda žalobce 20 000 Kč, bylo odpracováno 160 hodin, 16 hodin činila náhrada za dovolenou. Hrubá mzda za srpen 2019 činila 28 314 Kč s tím, že byly vyplaceny prémie k měsíční mzdě ve výši 6 000 Kč. Dle výpisu z účtu žalobce byla mzda za srpen 2019 vyplacena ve výši 29 693 Kč. Dle výplatního lístku za září 2019 činila časová měsíční mzda žalobce 20 000 Kč, bylo odpracováno 72 hodin a hrubá mzda za tento měsíc činila 8 571 Kč. 8. Z výplatního lístku žalobce za říjen 2019, sestaveného žalovaným, soud zjistil, že průměrná hodinová mzda žalobce za předchozí kalendářní čtvrtletí činila 137,97 Kč. 9. Z výplatního lístku za březen 2021, sestaveného žalovaným, soud zjistil, že za 48 hodin činila hrubá mzda žalobce 5 217 Kč, dále byla žalobci vyplacena částka 782 Kč jako náhrada za pracovní neschopnost – karanténa a příspěvek ke karanténě. Na účet žalobce pak byla vyplacena částka 5 424 Kč (částka 5 217 Kč snížená o pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení 4 642 Kč + náhrada za karanténu a příspěvek ke karanténě 782 Kč), což také účastníci učinili nesporným. 10. Žalobce navrhoval v řízení také provedení důkazů usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 14. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], dopisem právního zástupce žalobce ze dne [datum], návrhem na zastavení exekuce, obsahem spisu exekutora Ing. Mgr. [příjmení], sp. zn. [spisová značka] a obsahem spisu Okresního soudu v Tachově, sp. zn. [spisová značka] Tyto důkazy se týkaly exekučního řízení, ve kterém byl exekučním titulem rozsudek vydaný v řízení sp. zn. 19 C 87/2021, týkající se mzdových nároků žalobce za předcházející období. Tyto důkazy se tedy nevztahovaly k současnému řízení a soud jejich provedení, jako nadbytečné pro dané řízení, zamítl. 11. Dále byl žalobcem v podání ze dne [datum] navržen k důkazu jeho účastnický výslech, výpis z účtu žalobce za duben 2021 o platbě od žalovaného za březen 2021 a dotaz na OSSZ, FÚ a zdravotní pojišťovnu ohledně zaplacení zákonných odvodů. Rovněž tyto důkazy soud považuje za nadbytečné, kdy mezi účastníky bylo nesporným, že za březen 2021 byla žalobci na účet vyplacena částka 5 424 Kč čistého, což rovněž odpovídá výplatní pásce předložené žalovaným. Ohledně povinnosti zaplacení zákonných odvodů, soud také považova