7 C 67/2023-41 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 66 069,68 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 34 341 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 803 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 13 404 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 812 Kč a pojistné ve výši 2 322 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 4 131 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem 3 000 Kč. Schopnost žalovaného řádně splácet zápůjčku byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena. Žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný je občan Rumunska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště. Podle článku 4 bod 1 nařízení č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, je rozhodným právem právo země, kde škoda vznikla, když škodou je míněno i bezdůvodné obohacení. 3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále na zjištěnou adresu místa pobytu výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný na výzvu nereagoval. 4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání. 5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 32 019 Kč a pojistné ve výši 2 322 Kč. Úrok za poskytnutí zápůjčky byl sjednán ve výši úrokové sazby 29 % ročně a RPSN ve výši 127,43 %. Úvěr byl splatný v 18 měsíčních splátkách po 4 131 Kč, poslední splátka pak ve výši 4 114 Kč. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] plyne, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum]. 8. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 9. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v červenci 2019, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,81 % ročně. 10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše. 11. Účastníci v průběhu řízení navrhli ke schválení smír tak, jak je uveden shora. 12. Podle § 99 odst. 1, 2 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje. Neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. 13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též„ poplatek“ ve výši 32 019 Kč, který se skládá z kapitalizovaných úroků ve výši 9 803 Kč, částky za zpracování zápůjčky a flexibilního splácení ve výši 13 404 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 812 Kč, a dále pojistné ve výši 2 322 Kč. Dle názoru soudu minimálně celý poplatek ve výši 32 019 Kč, ne-li celá částka 34 341 Kč, nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 80,05 % (případně dokonce 85,85 %) je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. červenci 2019, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 8,81 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,43 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). [příjmení], kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, téměř dosahuje částku zapůjčenou. [příjmení], která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z. 19. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný uhradil toliko 3 000 Kč. 20. Povaha věci, tedy spor o zaplacení finanční částky z titulu smlouvy o úvěru, resp. vydání bezdůvodného obohacení na základě této neplatné smlouvy, připouští vyřízení věci soudním smírem. Navržený smír však soud neschválil, neboť je i nadále v rozporu s právními předpisy, neboť žalobkyně se domáhá stejného nároku z neplatné smlouvy o zápůjčce a ujednání obsažené v tomto smíru i nadále zůstává za přípustnou hranicí úroku pro daný případ. 21. Soud proto poté, co navržený smír neschválil, vyhověl žalobě ohledně nesplacené jistiny