Okresní soud v Tachově 4 C 288/2026-15 – Náklady řízení
Okresní soud v Tachově · 25. 8. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o 41 605,11 Kč s příslušenstvím
Žalobou podanou dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 41 605,11 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobce se zavázal dodávat žalované do odběrného místa na adrese , adresa, , Anonymizováno, . Za období od , datum, do , datum, žalobce provedl vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh žalovanou, a toto vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši 40 217,61 Kč. Splatnost byla stanovena na , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila a je v prodlení od , datum, . Dále žalobce dne , datum, provedl odpojení elektřiny v odběrném místě a vyúčtoval poplatek za samostatné odpojení , Anonymizováno, v odběrném místě ve výši 907,50 Kč. Splatnost poplatku byla stanovena na , datum, . Žalovaná tuto částku neuhradila a je od , datum, v prodlení. Žalobce dále odeslal žalované 2 x upomínku k uhrazení dlužných částek a za poplatky za tyto upomínky požaduje po žalované celkem částku 480 Kč. Dne , datum, byla žalované zaslána výzva ke splnění předmětného závazku. Žalobce dal v žalobě souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.2. Soud zaslal žalované výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřila k žalobě a dále, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené době nevyjádří, má se za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tuto výzvu si však žalovaná ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení nevyzvedla, a proto se písemnost podle § 49 odst. 4 o. s. ř. považuje za doručenou posledním dnem této lhůty, tedy , datum, , když byla následně vložena do schránky žalované. Protože výzva byla žalované doručena fikcí, jak je uvedeno shora a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má se za to v souladu s poučením podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání taktéž souhlasí.3. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. neprokázala, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobcem uplatněný nárok, soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobcem.4. Soud má za prokázané, že žalobce dodával na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, žalované elektřinu na odběrné místo , adresa, . Daňovým dokladem – fakturou č. , hodnota, byla vyúčtována dodávka elektřiny do odběrného místa za období od , datum, do , datum, se splatností , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Daňovým dokladem – fakturou č. , hodnota, vyúčtoval žalobce žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč se splatností , datum, . Žalovaná dlužnou částku neuhradila. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Dále byly žalované zaslány upomínky ze dne , datum, a , datum, . Za každou upomínku je dle žalobce dle Všeobecných obchodních podmínek pro dodávky elektřiny oprávněn účtovat částku 240 Kč.5. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobci jako prodávajícímu povinnost dodávat žalované elektřinu při současné povinnosti žalované hradit její cenu. V rozsahu uváděném žalobcem však žalovaná povinnost hradit za dodávku elektřiny nesplnila, čímž se dostala do prodlení a žalobci vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle 1970 o.z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch. Soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 665 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměně advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a žaloba) po 700 Kč dle § 14b odst. 1 AT v celkové výši 2 100 Kč, 3 náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a dani z přidané hodnoty výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Celkové náklady řízení činí 4 569 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.