20 C 284/2021-51 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrových smluv (uváděno oproti návrhu chronologicky) ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] sjednaných s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (coby věřitelem). Dle starší smlouvy se žalovaná po načerpání jistiny [částka] zavázala hradit 53 týdenních splátek po [částka], uhradila však pouze [částka] a žalobkyně se tak domáhá [částka] na jistině, [částka] na souhrnném poplatku, [částka] na kapitalizovanému úroku z prodlení a dále běžícím z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle následné smlouvy se žalovaná po načerpání jistiny [částka] zavázala hradit 53 týdenních splátek po [částka], neuhradila však ničeho a žalobkyně se tak domáhá [částka] na jistině, [částka] na souhrnném poplatku, [částka] na kapitalizovanému úroku z prodlení a dále běžícím z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého bydliště se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Soud po pobytu žalované přesto pátral, ani Úřad práce či OSSZ Teplice však nedisponovaly jinými poznatky. Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane pro úřední korespondenci dosažitelná. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle výpisu z obchodního rejstříku č. l. 18 byla původní věřitelka oprávněna k poskytování spotřebitelských úvěrů. Již dopisem původní věřitelky ze dne [datum] (č. l. 27) žalobkyně prokázala, že na ni obě předmětné pohledávky za žalovanou přešly. Totéž pak prokazuje i dohoda č. l. 19 a výňatky z přílohového seznamu postoupených pohledávek č. l. 25, resp. 26. Smlouvou ze dne [datum] na č. l. 29 žalobkyně prokázala, že žalovaná převzala jistinu [částka] a zavázala se ji vrátit navýšenou o [částka] v 53 rovnoměrných týdenních splátkách po [částka]. Úroková sazba není vyjádřena, je uvedena toliko roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši 206,8 %. Smlouvou ze dne [datum] na č. l. 30 žalobkyně prokázala, že žalovaná převzala jistinu [částka] a zavázala se ji vrátit navýšenou o [částka] v 53 rovnoměrných týdenních splátkách po [částka]. Úroková sazba není vyjádřena, je uvedena toliko shodná roční procentní sazba nákladů (RPSN) ve výši 206,8 %. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 31) vypracování i zaslání (č. l. 32) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. Jde sice o jinou adresu, než dle smluv, původní [adresa] však skutečně v únoru 2020 doznala změny - na [adresa], a je tak shodná s aktuálním trvalým bydlištěm žalované. Z uvedení takové adresy tedy nelze vyvodit nepříznivý následek pro žalobkyni a je naopak zřejmé, že takovou adresu musela v pozdější době zjistit právě od žalované (když do registru obyvatel žalobkyně přístup nemá). 4. Dle databáze [příjmení] činila sazba UK1 (domácnosti a NISD – na spotřebu, bydlení a ostatní v srpnu 2007 6,56 % a v prosinci 2007 6,82 %. Dle kalkulace úrokových sazeb č. l. 46 a 48 odpovídá navýšení obou úvěrů přibližně 115 % ročně. Dle kalkulací pro trojnásobky sazby UK1 na č. l. 47 a 49 by pak při shodném způsobu průběžného úročení (anuitní splátky) navýšení jistiny [částka] činilo [částka] a jistiny [částka] pak [částka]. 5. Ze zprávy Úřadu práce č. l. 35 bylo dále k poměrům žalované zjištěno, že žalovaná byla v evidenci uchazečů o zaměstnání od prosince 2008 do ledna 2011, pak byla sankčně vyřazena a již nebyla vedena, dle č. l. 38 nebyla ani příjemcem sociálních dávek. Dle zprávy OSSZ Teplice ze dne [datum] není zaměstnána, nepodniká a nepobírá žádný důchod ani dávku nemocenského pojištění. Dle registru obyvatel má [anonymizována dvě slova], jediné nezletilé však nabyde plnoletosti v lednu 2022, zřejmě je však dlouhodobě v zařízení [anonymizována dvě slova] (č. l. 44). Dle přehledu řízení žalované u zdejšího soudu od roku 2018 čelila nebo čelí jedné exekuci pro jistinu [anonymizována dvě slova]. Kč. 6. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně platně sjednaly dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v tehdy platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“) – s výjimkou úrokové sazby („ souhrnného poplatku“). Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno více) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. 7. Zde soud prvního stupně z opatrnosti předesílá, že roční úrokovou sazbu nelze dle názoru soudu prvního stupně stanovovat mechanicky z poměru jistiny a jejího navýšení. Podle § 1803 o. z. platí, že má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Podle § 1805 odst. 1 o. z. platí, že není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Toto ustanovení nemá dopad pouze na chybějící ujednání stran, ale rovněž kodifikuje normu způsobu vyjadřování úročení, kterou je žádoucí respektovat zejména ze strany soudů. Takto by sazba skutečně činila cca 70 %, neměla by však charakter průběžného úročení jistiny a neodpovídala by ani způsobu počítání roční průměrné sazby nákladů (RPSN). Dle názoru soudu prvního stupně nelze ani nahrazení úročení„ poplatkem“ obcházet standardní způsob vyjadřování úrokové sazby, kdy je sazbou průběžně úročena pouze ta část jistiny, která dosud není postupným splácením umořena. Což není dotčeno ani respektováním dřívější povinnosti věřitele vyjadřovat toliko celkem splatnou částku úvěru (dle § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění platném a účinném ke dni sjednání předmětného závazku). Ustálená rozhodovací činnost Nejvyššího soudu (je-li pojednáváno obecně) se však nepochybně týká standardního způsobu vyjadřování roční úrokové sazby („ p. a.“) a aritmeticky nesprávným (promiscue) vyjadřováním úrokové sazby by nebylo možno judikaturu vykládat jednotně a smysluplně, neboť odlišným vyjadřováním úročení lze dospět k násobným rozdílům výsledné hodnoty a takové rozhodování je nepochybně projevem svévole (srovnej např. odst. 7 usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 20 Cdo 2884/2019 či 20 Cdo 1857/2019, týkajících se typického úvěru spol. [právn