20 C 19/2022-139 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum] s jistinou 5 000 Kč, sjednanou s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Dle smlouvy se žalovaný zavázal hradit 24 měsíčních splátek po 286,61 Kč, přičemž úvěr byl pro nehrazení těchto splátek předčasně zesplatněn ke dni [datum]. Žalobkyně se tak domáhala 4 195,69 Kč na jistině, 415,25 Kč na smluvním úroku, 412,65 Kč na smluvních poplatcích, 421,68 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení a dále v sazbě 10 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a obchodního úroku v sazbě 23,30 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Následně soud zjistil, že se nejedná o jediný spor mezi týmiž účastníky (viz výpis řízení č. l. 47). Dále se (chronologicky) jednalo o věci spisových značek 25 C 258/2021 (21. 5. 2021), 13 C 231/2021 (27. 5. 2021), (předmětnou věc 1. 6. 2021), 41 C 238/2021 (3. 6. 2021), 13 C 278/2021 (4. 6. 2021), 41 C 68/2022 (14. 6. 2021) a 19 C 325/2021 (15. 6. 2021). Soudu se ke spojení podařilo zajistit toliko sp. zn. 41 C 68/2022 (usnesením ze dne [datum], ve zbylých věcech nebyl dán souhlas, případně již bylo rozhodnuto. 3. Ve spojené věci byl u zdejšího soudu podán návrh mezi týmiž účastníky dne [datum], kde se žalobkyně domáhá plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum] s úvěrovou jistinou 100 000 Kč, sjednané se shodnou právní předchůdkyní žalobkyně, který byl zesplatněn ke dni [datum]. Z tohoto závazku se domáhá 95 539,83 Kč na jistině, 5 773,76 Kč na smluvním úroku, 2 100 Kč na smluvních poplatcích, 8 952,56 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení (období od čerpání úvěru do [datum]) a dále v sazbě 10 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení a obchodního úroku v sazbě 14,30 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. 4. Následně soud vyzval žalobkyni k doplnění žaloby o tvrzení, týkající se řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila (k úvěru z vedoucí sp. zn.), že úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena individuálně podle interních i externích databází, bylo vycházeno z příjmu 30 tis. Kč měsíčně (který byl doložen v předchozí žádosti), s přihlédnutím k deklarovaným dosavadním splátkám 12 487 Kč měsíčně, k životními minimu a normativním nákladům na bydlení a z externích zdrojů (zejm. BRKI, NRKI, IR) bylo ověřeno, že klient je bonitní. 5. V případě druhého úvěru soud rovněž vyzval žalobkyni k doplnění žaloby o tvrzení, týkající se řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila (k úvěru ze spojené věci), že úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena individuálně podle interních i externích databází, bylo vycházeno z příjmu 30 tis. Kč měsíčně (který byl doložen výpisem z běžného účtu, který původní věřitelka žalovanému vedla, důkaz však předložen nebyl), s přihlédnutím k zjištěným„ interním“ splátkám 5 456 Kč měsíčně a„ externím“ 1 549 Kč měsíčně bylo shledáno, že klient je bonitní pro hrazení další splátky ve výši 1 754 Kč měsíčně. 6. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na pouhé evidenční adrese by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud jej však v rámci zkoumání podmínek řízení vypátral v [anonymizováno], důvod pro vyslovení místní nepříslušnosti však neshledal, když pobyt žalovaného na adrese se [jméno] [příjmení] (srov. č. l. 119) byl zjištěn nejdříve k dubnu 2022 (č. l. 125, 89). Žalovaný, ač v [anonymizováno] obeslán do vlastních rukou dne [datum], se však k žádnému z nároků ani písemně nevyjádřil. 7. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky bylo dostatečně prokázáno již oznámením původního věřitele č. l. 22, které zahrnuje celkem sedm úvěrových smluv, včetně obou zde projednávaných (dle čísel smluv), jinak bylo postoupení prokázáno i smlouvou č. l. 16 s přílohou č. l. 21. 8. Žádostí o úvěr č. l. 64 p. v. ze dne bylo zjištěno, že žalovaný při žádosti o úvěr ve výši 5 000 Kč uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činil 30 000 Kč a v této výši byl i ověřen z předchozí žádosti o úvěr, domácnost má pouze jeden příjem, celkový příjem domácnosti je však 32 000 Kč (?), deklaroval nájemní bydlení s podílem na nákladech 94 %, žádnou vyživovací povinnost, dosavadní splátky 9 965 Kč (interní) a 2 522 Kč (externí) měsíčně. Těmto částkám odpovídá přehled závazků dle tabulky č. l. 65. 9. Smlouvou č. l. 24 a informačním formulářem č. l. 62 bylo zjištěno, že žalovanému bylo přislíbeno na úvěru poskytnout 5 000 Kč, které měl žalovaný splácet částkou 286,61 Kč (včetně pojištění s měsíční splátkou 24 Kč). Všeobecné obchodní podmínky ani sazebník nebyly pro věc významné. Oznámením č. l. 39 žalobkyně prokázala, že měla úvěr za předčasně zesplatněný dnem [datum]. Platební historií úvěrového účtu č. l. 59 a násl. a 66 a násl. prokázala, že žalovaný na závazek celkem uhradil 1 446,44 Kč. 10. Žádostí o úvěr č. l. 99 p. v. ze dne bylo zjištěno, že žalovaný při žádosti o úvěr ve výši 100 000 Kč uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činil 30 067 Kč a v této výši byl i ověřen z běžného účtu, který věřitelka vedla, domácnost má pouze jeden příjem, deklaroval nájemní bydlení s podílem na nákladech 100 %, žádnou vyživovací povinnost, dosavadní splátky 5 456 Kč (interní) a 1 549 Kč (externí) měsíčně. Těmto částkám odpovídá přehled závazků dle tabulky č. l. 100, dále v něm figuruje nečerpaný kontokorentní úvěr („ Flexikredit“), o kterém je soudu z předchozích řízení známo, že jej rovněž poskytuje původní věřitelka. 11. Smlouvou č. l. 14 (spojený spis) a informačním formulářem č. l. 97 bylo zjištěno, že žalovanému bylo přislíbeno na úvěru poskytnout 100 000 Kč, které měl žalovaný splácet částkou 1 754,27 Kč (zde bez pojištění) v 96 měsících. Všeobecné obchodní podmínky ani sazebník nebyly pro věc významné. Oznámením č. l. 95 (spojený spis) žalobkyně prokázala, že měla úvěr za předčasně zesplatněný dnem [datum]. Platební historií úvěrového účtu č. l. 95 a násl. a 101 a násl. prokázala, že žalovaný na závazek celkem uhradil 15 878,98 Kč. 12. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisy (č. l. 41 a 33 a 34 spojeného spisu) ze dne [datum] vypracování i zaslání (č. l. 42, resp. 35) jednoduchých předžalobních výzev ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 13. Jelikož k poměrům žalovaného žalobkyně nepředkládala žádné listinné důkazy, které by nevznikly činností samotné původní věřitelky, soud vyžádal výpisy z databází BRKI a NRKI. Z NRKI (č. l. 129) vyplynulo, že žalovaný v listopadu 2018 čerpal úvěr u [právnická osoba], s jistinou 6 000 Kč, měl hradit 1 025 Kč měsíčně (takovou splátku soud v bilanci č. l. 100 ani 65 nenalezl) a v lednu 2019 činil závazek cca 8 800 Kč (bilance uvádí až data od února 2019), v dubnu 2019 se pak dokonce žalovaný ocitl v prodlení se splátkou. K dalšímu úvěru, které si žalovaný vzal v červnu 2019 u [právnická osoba], soud v tomto řízení nepřihlíží. Dle výpisu databáze BRKI (č. l. 132) soud kromě sedmi úvěrů od původní věřitelky, projednávaných u zdejšího soudu, zjistil úvěr ze dne [datum] od [právnická osoba], s jistinou 105 000 Kč a měsíční splátkou 1 550 Kč (která zřejmě na přehledu č. l. 100 figuruje jako onen„ externí“ úvěr), když průběh jeho splácení v průběhu roku 2019 zde není zachycen. Je zde uveden nečerpaný kontokorentní úvěr původní věřitelky (jak na č. l. 100), nicméně z historie tohoto úvěru vyplývá, že dlouhodobě byl prakticky beze zbytku využíván, pouze právě v lednu a únoru 2019 nikoliv. K dalšímu úvěru, které si žalovaný vzal v dubnu 2020 u shodné věřitelky, soud v tomto řízení nepřihlíží. Z historie adres žalovaného vyplývá, že do roku 2016 žil žalovaný v [obec], poté do roku 2019 vystřídal čtyři adresy v [obec]. 14. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně spolu usilovali o sjednání dvou závazků úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s charakterem spotřebitelských závazků. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku (tj. nad rámec sum úhrad dle historií obou zde projednávaných úvěrových účtů) ze skutkových tvrzení žalobního návrhu a provedených důkazů, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Jiná plnění na závazky tak soudu nebyla známa a