20 C 296/2021-81 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum], sjednaném mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], pro jistinu [částka]. Z této smlouvy se žalovaný zavázal uhradit navíc souhrnný poplatek [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka]. V řízení se pak žalobkyně domáhala zaplacení [částka] na jistině, [částka] na poplatku, kapitalizovaných úroků z prodlení [částka] a dále od [datum] z jistiny do zaplacení a kapitalizovaných obchodních úroků [částka] a dále v sazbě 19 % ročně od [datum] z jistiny do zaplacení, když žalovaný uhradil pouze [částka]. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že právní předchůdce prověřil bonitu žalovaného tak, že od něj získal o osobních a majetkových poměrech dle zákaznické karty, prověřil žalovaným předložené doklady, a vycházeje ze zákonné i smluvní povinnosti žalovaného uvádět pravdivé skutečnosti, zápůjčku poskytl. K tomu předložila zákaznickou kartu. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel v [obec] a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. K čemuž v této věci nedošlo. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Již dopisem původní věřitelky ze dne [datum] č. l. 23 žalobkyně prokázala, že s pohledávkou disponuje oprávněně. Totéž pak prokazuje smlouvou č. l. 18 a výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek č. l. 22. Zákaznickou kartou ze dne [datum] na č. l. 25 žalobkyně prokázala, že žalovaný požádal o hotovostní úvěr [částka], deklaroval svobodný stav, základní vzdělání, faktické bydliště odlišné od trvalého pobytu, nájemní bydlení po necelé dva roky, dvě vyživovací povinnosti (dle registru obyvatel měl v té době jako své dítě toliko jedno – č. l. 43 p. v.), bydlení s partnerkou, pracovní poměr skladníka v [obec] bez uvedení trvání pracovního závazku, od července 2018. Popřel existenci předchozích finančních závazků u věřitelky či u třetí osoby, deklaroval příjem 16,6 tis. Kč (jen částečně čitelné přepisy číslic, mělo být doloženo výplatními páskami), výdaje na bydlení [částka] a osobní výdaje [částka]. Popřel, že by čelil exekuci. Dle úvěrové smlouvy č. l. 27 se žalovaný měl zavázat hotovostně poskytnutých [částka] splatit v 60 týdenních splátkách po [částka] ([částka] úrok, [částka] odměna za hotovostní inkaso, [částka] administrativní poplatek, [částka] poplatek za asistenční služby u třetí osoby, [částka] pojištění u třetí osoby). K tomu bylo přiloženo potvrzení o přístupu k asistenčním službám č. l. 29 a k pojištění č. l. 30. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 31) vypracování i zaslání (č. l. 33) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. na adresu [ulice a číslo] v [obec], která nevyplývá z předložených listin, od ledna, resp. července 2020 je však adresou trvalého pobytu pravděpodobné partnerky žalovaného a jeho syna (č. l. 44, 46). 4. Z výpisu věcí žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 37) vyplynulo, že v roce 2015 čelil exekuci, která však byla dle oznámení soudního exekutora ukončena v březnu 2018, později od roku 2020 pak dalším 3 exekucím, ty však již nelze klást žalobkyni k tíži (lze je však zohlednit u paričních lhůt). Jelikož do roku 2009 nebyl zdejší soud obecným soudem žalovaného (viz č. l. 43) a dle smluvní dokumentace žalovaný mohl dlouhodobě bydlet i v obvodu Okresního soudu v Chomutově (v [obec]), soud v projednávané věci přistoupil k širšímu pátrání. 5. Dle sdělení Okresního soudu v Chomutově zde žalovaný v roce 2021 čelil rozkaznímu řízení ve sp. zn. EPR [číslo] 2021 věřitele [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], s jistinou [částka], přičemž zdejšímu soudu je z úřední činnosti notoricky známo, že tento překupník pohledávek se převážně zabývá závazky ze spotřebitelských úvěrů. O povaze (a době sjednání a prodlení) tohoto závazku však soudu není známo více. V rámci dalšího pátrání po žalovaném soud pro neúčelnost pátrání po něm samotném (zpráva OSSZ Teplice č. l. 36 nepřinesla žádné pozitivní zjištění) pátral po [jméno] [příjmení], se kterou měl v době kontraktace již nejméně 1 potomka. Takto zjistil, že tato měla 4 (aktuálně již 5) dětí, od září 2018 do ledna 2020 žila v [obec] (č. l. 46), z čehož vzešly dvě exekuce u Okresního soudu v Chomutově (č. l. 55), z předchozích let však měla nebo má u zdejšího soudu četná řízení (č. l. 45), včetně 5 exekucí a v průběhu roku 2021 začala bydlet v [obec]. Soud dospěl k závěru, že faktickým bydlištěm žalovaného je bydliště této osoby, což nepřímo potvrdila i zpráva orgánu sociálně právní ochrany dítěte ze dne [datum] (č. l. 75), dle které žije s partnerem a ten čerstvě pracuje u spol. Amazon. 6. S ohledem na znalosti soudu z předchozí úřední činnosti (sp. zn. 20 C 312/2019 – dle rozsudku č. l. 38), dostupnost listin o dalších závazcích žalovaného (č. l. 40, 42) a na četnost střídání bydlišť soud z opatrnosti ověřil, že účet č. [bankovní účet] (č. l. 38 p. v.; 40) skutečně patřil žalovanému (pokud v témže roce, kdy takový účet měl mít, projevil v projednávané věci zájem o výplatu jistiny v hotovosti a vůli splácet hotově i za cenu navýšení závazku o relativně závratných [částka]) a zjistil, že žalovaný u [anonymizována dvě slova], k lednu i říjnu 2019 tento bankovní účet skutečně vlastnil. Dle rozsudku zdejšího soudu ze dne 15. 1. 2020, číslo jednací 20 C 312/2019-40, žalovaný sjednával dne [datum] úvěrovou smlouvu se společností [právnická osoba], s jistinou [částka] s krátkou splatností, která mu byla vyplacena právě na účet č. [bankovní účet], kterou splatil jen z menší části. Nejpozději v říjnu 2019 tak žalovaný byl s tímto závazkem prokazatelně v prodlení. Tento rozsudek je vymáhán exekucí, vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 62 EXE 1551/2020. Dále soud z listin v řízení sp. zn. 11 C 280/2021 zjistil, že žalovaný v lednu 2019 sjednal další peněžitý závazek, úvěr se [právnická osoba], a. s , s jistinou [částka] a se splatností 30 dnů, který rovněž neuhradil a v říjnu 2019 tak žalovaný byl pro