20 C 233/2023-79 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy„ [anonymizováno]“ [číslo] ze dne [datum] s úvěrovým rámcem 90 000 Kč (při splnění podmínek následně 150 000 Kč) s minimální splátkou 3 330 Kč měsíčně (již zde je patrné, že se nejedná o běžný revolvingový úvěr, kde by teprve dlužník rozhodl zda a kolik z úvěrové jistiny vyčerpá a kolik tedy bude následně muset splácet), s platební kartou. Součástí mělo být přistoupení k rámcové pojistné smlouvě„ [anonymizováno]“ s pojistným 0,65 % z výše dluhu měsíčně. Žalovaný uhradil pouze 9 990 Kč, žalobkyně od smlouvy odstoupila dnem [datum], úvěr se stal celý splatný. Domáhá se 90 000 Kč na jistině, 3 255,73 Kč na splátkách pojištění, 10 149,28 Kč na běžných úrocích, 1 500 Kč na úhradě nákladů s ukončením úvěru, 600 Kč na nákladech upomínky a úrok z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. Ohledně povinnosti věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet peněžitý závazek uvedla, že prověřila bonitu žalovaného tak, že použila statistický model, výpis z účtu, telefonického prověření (?), databázi CRIF a shledala ho bonitním. 2. Soud shledal tato tvrzení neurčitými, vyzval žalobkyni k doplnění (č. l. 23) o tvrzení a důkazy, aktuální výpisy CNCB (NRKI) a CBCB (BRKI) si vyžádal sám. Podáním ze dne [datum] (č. l. 32) doplnila, že žalovaný předložil výpis z účtu za květen 2021, kopii přiznání k dani z příjmu, výše nájmu byla ověřena telefonicky, byl lustrován (opakovaně) v registru [příjmení], insolvenčním rejstříku a CRIF, předložili historii úkonů (č. l. 33). Z výpisu účtu provedla analýzu příjmů, výdajů i splátek (2 500 Kč). 3. Soud k projednání věci nařídil jednání na den [datum], žalobkyně se z něj omluvila (č. l. 73), žalovaný jej ignoroval, přestože mu bylo doručeno do datové schránky dne [datum], kdy se do ní přihlásil. Ostatně žalovaný již podstoupil oddlužení v letech 2013 až 2018 a soudem projednávaná splatná pohledávka jej zjevně nijak neznepokojuje (soud však čerpáním několika úvěrů v krátkém časovém intervalu znepokojen je). Soud věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků, žádného vysvětlení od žalovaného se mu tedy nedostalo. 4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Výpisem CBCB (č. l. 25) je prokázáno, že žalovaný před předmětným úvěrem čerpal úvěr ze dne [datum] u [právnická osoba], s jistinou 45 000 Kč a měsíční splátkou 5 976 Kč. Pozdější úvěry (ze dnů [datum], [datum] a [datum]) nemají pro výsledek tohoto řízení význam. Výpis CBCB soud do okamžiku vyhlášení rozsudku neobdržel. 5. Soud ověřil dotazem u Exekutorské komory ČR stav Centrální evidence exekucí („ CEE“) a zjistil (č. l. 30), že k [datum] zde figurovaly pouze tři exekuce z let 2022 a 2023. Z přehledu řízení žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 22) však vyplývá, že byly vedeny i dřívější exekuce. Ve sp. zn. 49 EXE 526/2016 soud neeviduje oznámení o skončení exekuce. Ve sp. zn. 69 EXE 1742/2021 takové oznámení eviduje ze dne [datum], tedy krátce před čerpáním úvěru. Lze tak dovodit, že tato i předchozí exekuce byla ke dni sjednání úvěru skončena. Ve vztahu ke třetí zájmové exekuci, sp. zn. 62 EXE 2771/2021 oprávněné [příjmení] zdravotní pojišťovny pro jistinu 31 768 Kč to však dovodit nelze, soud oznámení o skončení exekuce neeviduje dosud (byť jej s ohledem na současný stav [příjmení]) lze předpokládat. Pověření k provedení exekuce zdejší soud vydal teprve [datum] (č. l. 67), soudní exekutor na žádost soudu sdělil (č. l. 71), že v [příjmení] tento záznam figuroval v období od [datum] do [datum], jednání věřitelky tak ke dni sjednání úvěru nemohl ovlivnit. 6. Přehledem úkonů č. l. 33 žalobkyně prokázala (byť se jedná o dokument, vytvořený žalobkyní, soud o jeho obsahu nepochybuje), že lustrovala i [příjmení]. Žalovaný o úvěr požádal nejpozději dne [datum], ve výpisu se uvádí„ výše prvního čerpání 100 000 Kč“, z čehož soud dovozuje, že žalovaný mínil čerpat jistinu jednorázově, jiný obsah předsmluvního jednání z výpisu nevyplývá. Dne [datum] měla být„ částka převedena z účtu [anonymizována tři slova]“. Byla doložena kopie [číslo obč. průkazu] (č. l. 34) a řidičského průkazu (č. l. 35) žalovaného. 7. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] žalovaného za květen 2021 (č. l. 35 p. v.) vyplývá, že uhradil společnosti [právnická osoba], dne [datum] částku 23 813 Kč, aby dne [datum] čerpal od téže společnosti půjčku 20 000 Kč, aby ji dne [datum] opět částkou 23 120 Kč splatil, jen aby téhož dne opět čerpal zápůjčku 20 000 Kč a dne [datum] uhradil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] 1 Kč s popisem, že se jedná o platbu v souvislosti s podpisem smlouvy [číslo] platba mu byla obratem vrácena. Pokud žalobkyně nerozpoznala dvě své konkurentky na trhu se spotřebitelskými úvěry, pak soud ano a z úřední činnosti je mu známo, že se domáhají lichevně navýšeného příslušenství (v situaci velmi nejednotné soudní praxe se to ostatně týká většiny úvěrových společností), žalobkyni nevyjímaje (viz dále). Příjmy žalovaného jsou od subjektu„ [právnická osoba]“ ve výších 50 945 Kč a 42 750 Kč. Z kopie daňového přiznání č. l. 62 za rok 2020 vyplývá, že žalovaný deklaroval příjmy 710 645 Kč, výdaje 568 516 Kč a základ daně 142 129 Kč. 8. Ze zprávy k posouzení úvěruschopnosti č. l. 47 vyplývá, že lustrace v [příjmení] ve skutečnosti provedena nebyla, žalovaný měl příjem z podnikání ve výši 41 454 Kč měsíčně, neměl výdaje s bydlením, hypotékou či úvěrem, pouze 2 500 Kč na„ jiných závazcích“, na základě těchto údajů proběhla kalkulace. 9. Z usnesení insolvenčního soudu č. l. 65 (které je veřejně dostupné v insolvenčním rejstříku) vyplývá, že žalovaný do prosince 2018 zaplatil 38,5 % pohledávek svých věřitelů, oddlužil se a od povinnosti k placení zbytku specifikovaných pohledávek byl ve smyslu § 414 insolvenčního zákona osvobozen. 10. Smlouvou č. l. 8 s informací podpisu certifikátem č. l. 17 a 38 až 39 je prokázáno, že žalovaný měl načerpat 90 000 Kč a při úroku 34,33 % ročně je splácet po 3 330 Kč. Není uveden počet splátek, neboť není vyloučeno opětovné čerpání (není však zřejmé, odkud by mohl spotřebitel čerpat), pouze celkem splatná částka 218 597 Kč pro případ absence dalších čerpání. Až ve smlouvě je uvedeno, že nájemné činí 8 000 Kč, částka 2 500 Kč představuje výslovně výživné. Ve formuláři, který je zjevně součástí smlouvy (nejde tedy o poskytnutí informací před uzavřením smlouvy, ale toliko před textem samotné smlouvy) se výslovně uvádí, že v případě převodu peněžních prostředků na účet spotřebitele poskytne věřitel úvěr do 3 dnů od uzavření smlouvy“. V části 3 písm. d) je ujednáno, že věřitel je oprávněn kartu [anonymizováno] nevydat. Ze smlouvy není zřejmé, zda karta vydána byla, resp. bude. V předtištěné a zjevně nezměnitelné části 4 písm. c) je uvedeno, že se zakládá úvěrový účet a pro„ urychlení“ spotřebitel„ žádá“, aby byly prostředky převedeny z účtu věřitele na účet spotřebitele. Smlouva obsahuje ujednání o platební úvěrové kartě [anonymizováno], avšak není vyjádřeno, zda skutečně byla či nebyla poskytnuta, dle formuláře je uváděna jako jeden ze způsobů čerpání, nikoliv jako jeho podmínka. Není zřejmé, jak by mohl žalovaný využít možnosti splátek ve výši 3,7 % jistiny a nikoliv 3 330 Kč, když smlouva je zjevně koncipována na poskytnutí celé jistiny. Na straně 6. smlouva pokračuje přistoupením k pojištění a končí sazebníkem. Podmínky pro budoucí poskytnutí revolvingového úvěru s limitem 150 000 Kč jsou pro soud neurčité. Ze smlouvy soud dovodil, že je nezměnitelně formulována tak, že je bezprostředně čerpána do výše jistiny a spotřebitel splácí celou tuto jistinu, aniž by mohl čerpat a splácet méně, než celou úvěrovou jistinu 90 000 Kč. V souladu s tím je výpisem č. l. 16 prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto dne [datum] na jeho běžný účet č. [bankovní účet] celých 90 000 Kč. 11. Výpisem transakcí č. l. 14 a 15 je prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr toliko 9 990 Kč třemi splátkami. Dopisem č. l. 18 ze dne [datum] je prokázáno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy pro nehrazení splátek, podacím archem č. l. 19 prokázala odeslání žalovanému na adresu dle smlouvy. Dle registru obyvatel č. l. 68 má žalovaný jedno dítě, narozené v roce 2007. Dle výpisu č. l. 69 podniká s [IČO]. Listiny č. l. 37, 40 až 45, 46 p. v., 49 až 61 jsou ve spise duplicitní k již výše provedeným důkazům. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 20) vypracování i zaslání (č. l. 21) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 12. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a žalobkyně spolu usilovali o sjednání závazku úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s charakterem spotřebitelského závazku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku (tj. nad rámec úhrad 3 330 Kč) ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tj. zda neuhradil ví