20 C 269/2023-142 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], plnění z úvěrové smlouvy ze dne [datum] [číslo] s jistinou 110 000 Kč, kterou měla žalovaná splácet 72 měsíců po 4 758 Kč měsíčně (skutečně tak měla zaplatit 342 576 Kč). Úvěr byl zesplatněn pro nedodržování splátkového kalendáře žalovanou dnem [datum] a žalobkyně se domáhala 383 683,32 Kč s úrokem z prodlení v sazbě 15 % ročně z jistiny 164 550,21 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná uhradila jen tři splátky (14 274 Kč). Zdůraznila, že v případě řádného splacení se zavázala dlužníkovi vrátit polovinu uhrazených úroků (jedná se tak o skrytou smluvní pokutu). Přestože se žalobkyně jala poučovat soud o existenci zákona č. 257/2016 Sb., tvrzení ke své povinnosti zkoumat schopnost dlužníka splatit takový úvěr vůbec neuvedla. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce neváhala zneužít zdejší soudní tajemnicí vydaného platebního rozkazu k dalšímu nátlaku na žalovanou hradit takovou pohledávku, což dokládá žádost ze dne [datum]. 2. Soud ve věci nařídil jednání, s jiným postupem žalobkyně ani nesouhlasila. Soud vyzval žalobkyni k doplnění žaloby o tvrzení k předchozímu úvěru, neboť z úvěrové smlouvy (a prakticky ve všech předchozích řízení této žalobkyně, resp. [právnická osoba], tomu nebylo jinak) vyplývá, že mezi účastníky existoval i předchozí úvěr, který byl předmětným refinancován. Soudu se však doposud nepodařilo zjistit k tomuto nápadně podobnému jednání více, neboť dlužníci jsou pravidelně procesně pasivní. Dále soud vyzval žalobkyni k prokázání průběhu kontraktace, neboť smlouva není podepsána. Vyzval žalobkyni k předložení důkazů ke zkoumání úvěruschopnosti, kterou sice netvrdí v žalobě, soudu je však známo, že takový dokument přikládá ke smlouvě jako přílohu (v jiných věcech společně se smlouvami„ Podpora“ nebo„ Inkaso“, kterými se snaží pohledávku dále znásobovat). Žalobkyni s ohledem na ekonomii soudního řízení poučil, že soud nepovažuje za jistinu úvěru částku 110 000 Kč, ale toliko reálně poskytnutých 99 000 Kč a úroková sazba převyšuje sazbu, souladnou s dobrými mravy. Žalobkyně změnila v průběhu řízení právního zástupce a nadále ji zastupoval její skutečný (nepřímý) majitel (šlo by tedy o zjevné zneužití práva na zastoupení advokátem, pokud by se i nadále domáhala mimosmluvní odměny). Údaj o nepřímém vlastnictví žalobkyně tímto právním zástupcem je pro soud notorieta z předchozích řízení, vlastnictví [právnická osoba] vyplývá z výpisu č. l. 141, s ohledem na výsledek tohoto řízení to však zůstalo bez významu. Doplnila tvrzení k úvěruschopnosti (č. l. 65) s tím, že zkoumala zejména historii účtu žalované, její příjem, IR, [příjmení], [příjmení] a REPI. Konstatovala, že zjistila tři předchozí úvěry žalované (úvěr od [anonymizována dvě slova] považovala za splacený). Detailně popsala proces a kritéria zkoumání úvěruschopnosti (zjevně v domnění, že soud rozhoduje na základě tvrzení a nikoliv výsledků dokazování). Popsala proces kontraktace prostřednictvím elektronické komunikace na dálku skrze své webové rozhraní. Nabídla soudu grafickou podobu tohoto rozhraní, z nějakého důvodu však soudu poskytla vyobrazení, které s předmětnou kontraktací vůbec nesouvisí a obsahuje diametrálně odlišné parametry úvěru. Zároveň si zjevně uvědomila, jaké jsou parametry českého právního řádu a vzala žalobu zpět až na 109 166,81 Kč s úrokem z prodlení z takové částky do zaplacení. 3. Soud žalobkyni opětovně vyzval (referát č. l. 115) k prokázání obsahu kontraktace a k prokázání lustrace žalované v databázích REPI a [příjmení], neboť předložila toliko listiny č. l. 94, 95 či 135, které si zjevně vytvořila sama žalobkyně. Žalobkyně se vyjádřila podáním č. l. 127 a opětovně popsala kontraktační proces svými slovy, podepisování dokumentů se uskutečňovalo„ SMS kódem“ a přiložila emailové zprávy z doby kontraktace (tedy opět aniž by prokázala, jak vypadala samotná kontraktace). 4. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto usnesení vyhověl a řízení v patřičném rozsahu zastavil. Žalovaná byla se zpětvzetím seznámena, žádný vážný důvod nesouhlasu se zastavením části řízení písemně ani při jednání dne [datum] neuplatnila. 5. K jednání dne [datum] se žalobkyně nedostavila, soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná se dostavila a uvedla, že předchozí úvěr měl jistinu asi 50 000 Kč, ale poslali jí jen 39 000 Kč, chtěla sice více, ale paní jí do telefonu říkala, že tolik by jí vzhledem k jejímu příjmu nemohli dát, je potřeba udělat to nadvakrát. Myslí si, že od ní takto jen vylákali více na poplatku. Uvedla, že kontraktace probíhala v případě obou úvěrů emailem, do klientské zóny se nedostala, nefungovaly jí přihlašovací údaje. Chtěli po ní pracovní smlouvu a výplatní pásky, ostatní pouze diktovala. Určitě uváděla, že má dvě děti, neví, proč tam napsali„ nula“. Výdaje na bydlení souhlasí, bydlí v obecním bytě s regulovaným nájemným. Peníze měla pro přítele, žádal ji o pomoc se získáním půjčky, musela to ale splácet za něj. Potvrdila, že podstupovala oddlužení, podařilo se jí doplatit 100 % závazků za asi rok a půl. Pracuje pro obec Košťany jako asistent prevence kriminality s příjmem 15 742 Kč měsíčně, hradí výživné dle rozhodnutí zdejšího opatrovnického soudu 6 500 Kč k rukám otce, hledá si lépe placené zaměstnání, aby nemuselo být výživné snižováno, o práci v [anonymizována dvě slova] přišla, byla by pak i schopna hradit splátky rozložené asi na 3 roky. 6. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. 7. K předchozímu úvěru žalobkyně doložila předsmluvní informační formulář č. l. 76, z něhož vyplývá, že úvěrová jistina měla činit 60 000 Kč, 72 měsíčních splátek po 1 653 Kč, z jistiny si měla žalobkyně ponechat 9 000 Kč na shodně koncipované„ náklady poskytovatele“, úroková sazba činila 26 % ročně (RPSN 39,23 %), ovšem součástí splátky zde výslovně splátky služby„ Podpora“ po 942 Kč měsíčně a splátka tak ve skutečnosti činí 2 595 Kč měsíčně (žalovaná by tak celkem zaplatila 186 840 Kč). Dále doložila předchozí úvěrovou smlouvu č. l. 80, která obsahuje shodné úvěrové parametry, výslovně uvádí splátku 1 653 Kč a službu„ Podpora“ zmiňuje pouze v té souvislosti, že dle bodu [číslo] stanovuje, že„ Inkaso bude zřízeno na částku 2 595 Kč jenž představuje výši měsíční splátky a výši případných nákladů na doplňkovou službu, byla-li doplňková služba sjednána.“ Dále v kapitole VII. konstatuje sjednání služby„ Podpora“, neuvádí však u ní žádnou cenu takové služby. První přílohu smlouvy opět činí údaje k posouzení úvěruschopnosti, které jsou shodné jak dále u následné smlouvy, s výjimkou neznámo jak dopočteného parametru„ finanční zůstatek spotřebitele“, který zde činí 13 680 Kč (o 5 dnů později již pouze 11 517 Kč). Nahlížení do databází [příjmení] a REPI (č. l. 72 a 73) se zjevně uskutečnilo v souvislosti s tímto posouzením, neboť jsou datována shodně [datum] (č. l. 90) a [datum] (č. l. 94). Přesto žalobkyně účtovala žalované opětovně poplatek za nahlížení do těchto registrů (č. l. 24 p. v. a 81 p. v.). Dále je připojena druhá příloha – služba„ Podpora“. Jejím obsahem je ve stručnosti pojištění, neboť za 942 Kč měsíčně umožňuje za stanovených podmínek odklad tří splátek či přerušení splácení na 9 měsíců. Žalobkyně není pojišťovnou a nejedná o přistoupení ke komerčnímu pojištění jiného subjektu. Dle„ žádosti“ č. l. 89 žalovaná o takovou službu požádala, listina samozřejmě není podepsána, především však neobsahuje žádný údaj o poplatku s ní spojeným. Žalobkyně výpisem z insolvenčního rejstříku č. l. 91 prokázala, že věděla o nedávno skončeném oddlužení žalované. Byla předložena kopii občanského průkazu žalované (č. l. 113 a 114), kopie řidičského průkazu č. l. 112, byla lustrována databáze neplatných dokladů (č. l. 92). Byla předložena výplatní páska (č. l. 111) od [právnická osoba], překvapivě toliko za květen 2022, z níž vyplývá příjem 23 813 Kč a žádné srážky. Současně uvedený roční příjem 102 998 Kč však svědčí o průměrném měsíčním příjmu toliko 20 600 Kč. Bylo doloženo sjednání souhlasu s inkasem ve prospěch žalobkyně (č. l. 137) s limitem 6 200 Kč. 8. Z výpisu účtu žalované č. l. 96 až 110, že skrze službu SIPO platí měsíčně 4 178 Kč. Je patrná platba ve prospěch [příjmení] [příjmení] (1 160 Kč dne [datum], 4 000 Kč dne [datum]) a [příjmení] [jméno] (2 687 Kč dne [datum], [datum], [datum]) a [anonymizována dvě slova] (3 450 Kč dne [datum]). Je tak zřejmé, že údaje o úvěrech„ [anonymizováno] 4 000 Kč“ a„ [příjmení] [jméno] 2 687 Kč“ žalobkyně ve skutečnosti čerpala (nedůslednou) behaviorální analýzou z tohoto účtu, nikoliv z registrů (a také to připouští ve svém podání ze dne [datum] na č. l. 128 p. v.). Může se ale také jednat o úvěry ji