20 C 333/2022-81 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] s neúčelovým poskytnutím jistiny 519 000 Kč s úrokem 9,9 % ročně a měsíční splátkou 6 898 Kč. Úvěr byl věřitelkou učiněn pro nehrazení splátek předčasně splatným dnem [datum] a domáhala se 520 677,19 Kč na jistině, 4 068 Kč na poplatcích, 30 117,55 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení do [datum] a dále v sazbě 8,5 % ročně z jistiny do zaplacení a 28 875,40 Kč na kapitalizovaném obchodním úroku do [datum] a dále v sazbě 8,25 % ročně z jistiny do zaplacení. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že byla zkoumána s odbornou péčí. Soud žalobkyni vyzval k doplnění takového zjevně nedostatečného tvrzení (č. l. 52). Podáním ze dne [datum] (č. l. 55) doplnila, že vycházela z potvrzení o příjmu, z tvrzení žalovaného o výši nájmu (4 300 Kč), ověřil absenci insolvenčního řízení a databázi CBCB (o níž se právní zástupce mylně domnívá, že obsahuje i údaje o nebankovních úvěrech) a nezjistila žádné řádně nesplácené závazky. Z interní databáze zjistila dosavadní splátky tří úvěrů v celkové výši 8 151 Kč. Jako výdaje stanovila normativně částku 11 041 Kč O zkoumání obsahu běžného účtu žalovaného neuvedla ničeho. 2. Soud k projednání věci nařídil jednání, které se konalo dne [datum]. Žalovaný se k němu dostavil a k žalobě uvedl, že úvěr si sjednal, rok a půl jej řádně splácel, částečně jistinu použil na rekonstrukci bytu, pak se dostal do problémů, nyní je bez zaměstnání a usiluje o oddlužení, neboť má vice závazků a nebude je schopen hradit z příjmu, jaký v budoucnu předpokládá (okolo 25 tis. Kč). 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům: 4. Potvrzením č. l. 19 žalobkyně prokázala, že žalovaný doložil zaměstnavatelem potvrzený příjem ze zaměstnání na hlavní pracovní poměr ve výši 32 881 Kč, a to za poslední 4 měsíce, když údaj o požadovaných 12 měsících je přeškrtnutý a žalovaný měl na pozici konzultant zákaznického centra pracovat od [datum]. K tomu žalovaný při jednání uvedl, že u zaměstnavatele pracoval již od roku 2017, ale původně na nižší pozici. Pro přebytečnost bylo ale jeho nové pracovní místo zrušeno v létě 2020. Dle zprávy o posouzení úvěruschopnosti č. l. 57 byl zkoumán výpis z účtu žalovaného u jiné banky. Klient měl v žádosti uvést nulové výdaje a nájem 4 300 Kč. Výši splátek měl klient uvést pouhých 4 500 Kč měsíčně, věřitel však zjistil splátky v celkové výši 8 151 Kč, přičemž jeden z úvěrů představoval jistinu 370 672 Kč ze srpna 2019 a druhý z úvěrů jistinu 100 000 Kč z května 2017. 5. Úvěrovou smlouvou č. l. 15 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla 519 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet po 6 898 Kč měsíčně po dobu deseti let. Při řádném splácení se úroková sazba snižuje na 9,12 % ročně, tj. odpuštění posledních 8 splátek, jinak činí 9,9 % ročně. Žalobkyně předložila ceník poplatků č. l. 20, který má 12 stran, týká se mnoha dalších nesouvisejících produktů a nenese podpis žalovaného. Výpisem z úvěrového účtu č. l. 26 a přehledem téhož č. l. 28 bylo prokázáno, že žalovaný na úvěr celkem uhradil 89 235,79 Kč. Žalobkyně doložila upomínku ze dne [datum] (č. l. 31, 32), kdy bylo požadováno zaplacení již více než tří řádných splátek (24 286 Kč). Dopisem č. l. 33 žalobkyně prokázala, že žalovanému oznámila splatnost celého úvěru dnem [datum]. 6. Výpisem č. l. 14 právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 34) vypracování i zaslání (č. l. 35) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. 7. Výpisem z registru obyvatel č. l. 48 bylo zjištěno, že žalovaný má od září 2022 toliko evidenční adresu, má jedno nezletilé dítě ([číslo]) a je svobodný. Zprávou Okresní správy sociálního zabezpečení Teplice ze dne [datum] (č. l. 38) bylo zjištěno, že tehdy žalovaný ještě pracoval u [právnická osoba], ovšem dle zprávy zaměstnavatele č. l. 41 jen do následujícího dne. Výpisem řízení žalovaného u zdejšího soudu (č. l. 44) bylo zjištěno, že v roce 2022 začal žalovaný čelit již třem exekucím pro souhrn jistin 450 tis. Kč. 8. Soud si proto logicky vyžádal další podklady k úvěruschopnosti žalovaného v době poskytnutí úvěru. Výpisem nebankovních závazků NRKI (č. l. 47) bylo zjištěno, že nebankovní úvěr žalovaný čerpal až v roce 2021. 9. Výpisem bankovních závazků BRKI (č. l. 59) bylo zjištěno následující: Dne [datum] žalovaný sjednal úvěr u [právnická osoba], s jistinou 115 716 Kč s měsíční splátkou 3 000 Kč (není vyloučeno, že došlo ke změně výše splátek a původní splátka mohla činit např. 2 388 Kč, jak tvrdila žalobkyně). Tento úvěr byl následně učiněn předčasně splatným a pohledávka ve výši 62 tis. Kč byla postoupena třetí osobě. Dne [datum] žalovaný sjednal úvěr u [právnická osoba], s jistinou 275 000 Kč, který byl předčasně doplacen v červenci 2019. Dne [datum] žalovaný u téže banky sjednal úvěr s jistinou 10 000 Kč, který byl předčasně doplacen rovněž v červenci 2019. Dne [datum] žalovaný sjednal úvěr u téže banky s jistinou 60 000 Kč, který byl rovněž předčasně doplacen v červenci 2019. Dne [datum] žalovaný sjednal úvěr u téže banky s jistinou 29 989 Kč, který byl rovněž předčasně doplacen v červenci 2019. Dne [datum] žalovaný sjednal úvěr u téže banky s jistinou 370 672 Kč a měsíční splátkou 4 674 Kč, který však již doplacen nebyl a stal se v září 2021 splatným celý. Dne [datum] žalovaný sjednal jiný úvěr u žalobkyně s jistinou 80 000 Kč a měsíční splátkou 1 089 Kč, k únoru 2020 dlužil 103 405 Kč. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně sice správně zjistila veškeré tehdy splácené úvěry i celkovou výši splátek, pominula však skutečnost, že v červenci 2019 žalovaný posledně čerpaným úvěrem u [právnická osoba], zjevně konsolidoval své předchozí 4 úvěry, což samo o sobě představuje nepominutelnou okolnost. K úvěrům čerpaným po únoru 2020 již soud přirozeně nepřihlíží pro účel posouzení úvěruschopnosti, z výpisu (pro úplnost) vyplynuly další tři následné úvěry. 10. Soud vyzval žalobkyni k doložení výpisu z účtu u jiné banky, který deklarovala jako podklad pro svou úvěrovou zprávu. [právnická osoba], na č. l. 66 a násl. bylo zjištěno, že v listopadu 2019 byla poskytnuta dávka rodičovského příspěvku 11 000 Kč, žalovanému byla vyplacena mzda 37 314 Kč a uhradil nájemné 5 408 Kč, spolu s dalšími 6 platbami téhož dne v celkové výši 9 426 Kč. Příchozí platby od [jméno] [příjmení], matky dítěte žalovaného (č. l. 49, 50) odpovídají společnému hospodaření na účtu a korespondují s výplatou rodičovského příspěvku. Výpisem z prosince 2019 bylo zjištěno, že na účet opět přišel rodičovský příspěvek 11 000 Kč, mzda žalovaného 32 808 Kč, byl zaplacen nájem 7 908 Kč, současně s platbami ve výši 8 807 Kč. Výpisem z ledna 2020 bylo zjištěno, že na účet opět přišel rodičovský příspěvek 11 000 Kč, mzda žalovaného 32 346 Kč, byl zaplacen nájem 7 908 Kč, současně s platbami ve výši 7 159 Kč. Důvod a původ platby 116 826 Kč dne [datum] ze zahraničí s popisem„ [anonymizována tři slova]“ není znám, evokuje konec pracovního poměru (nezjištěné osoby). Konečný měsíční zůstatek účtu však činil pouze 8 012 Kč. 11. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Žalovaný a žalobkyně spolu usilovali o sjednání závazku úvěru ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, s charakterem spotřebitelského závazku. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku (tj. nad rámec úhrad 89 235,79 Kč) ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo žalovaného. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 tamtéž platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úv