20 C 78/2023-22 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], vyklizení družstevního bytu jak v I. výroku shora. Uvedla, že se žalovanou jakožto členka bytového družstva s právem nájmu předmětného bytu sjednala dne [datum] podnájemní smlouvu, žalovaná však za měsíce červenec až říjen 2022 neuhradila nájem ani zálohy na služby (celkem 51 900 Kč). Žalované proto zaslala upomínku dne [datum], aby pak dne [datum] vypověděla podnájem (s doručením fikcí dne [datum]) dle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) bez výpovědní doby s požadavkem na předání bytu bezodkladně, nejpozději do jednoho měsíce. 2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť právní zástupce žalobkyně s takovým postupem výslovně souhlasil a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, byť jí písemnost byla doručena přímo do vlastních rukou dne [datum] na adrese vyklizovaného bytu. 3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Podnájemní smlouvou ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalované podnajala předmětný byt na dobu určitou do [datum], s jistotou 14 000 Kč, nájemným 8 000 Kč a zálohami za vyjmenované služby 650 Kč měsíčně, splatnými v 17. den příslušného měsíce na účet pronajímatele. Prodloužení nájmu lze činit pouze písemnými dodatky ke smlouvě. Byt byla oprávněna užívat s nezl. synem ([číslo]). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalovanou upomínala o dlužné platby v rozsahu 34 600 Kč za červenec až září 2022, což dle podací stvrzenky zaslala na adresu [adresa] (hrubé poručení povinností nájemce) pro nehrazení sjednaných plnění, s uvedením měsíční výpovědní doby a s poučením o možnosti námitek či soudního přezkumu. Současně vyzvala žalovanou k doplacení dlužných plnění. Dle podací stvrzenky a dvou vrácených obálek tuto písemnost odeslala jak na trvalé bydliště žalované, tak na adresu předmětného bytu. 4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 2281 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) platí, že pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu (…). Podle odst. 3 tamtéž platí, že vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. Podle § [číslo] odst. 1 tamtéž platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 tamtéž dále platí, že nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí (…). Dle odst. 3 tamtéž platí, že neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží. Dle § [číslo] odst. 2 tamtéž současně platí, že vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 5. Podle § 2295 o. z. platí, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 6. Soud shledal, že žaloba je důvodná. Platně sjednaný podnájem bytu skončil již uplynutím doby, na kterou byl sjednán ([datum]), neboť strany výslovně vyloučily aplikaci ustanovení § 2285 o. z. Strany netvrdily, že by byla podnájemní smlouva obnovena či prodloužena. Žalobkyni tak svědčí právo požadovat vyklizení bytu bez dalšího, a byť výpověď splňuje i náležitost poučení ve smyslu § 2286 odst. 2 a 2291 odst. 3 o. z., nebyly k její platnosti potřeba, v daném případě postačuje i prostá výzva k opuštění bytu. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. platí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku. Soud uložil lhůtu k vyklizení právě v délce 15 dnů. 7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznat k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve spojení s § 9 odst. 1 tamtéž po 1 500 Kč a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á 300 Kč ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát dle veřejně dostupné databáze plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. soudu předložena nebyla, první dopis se netýká vyklizení bytu, druhá písemnost je svým obsahem výpovědí z podnájmu bytu a ve vztahu k vyklizení bytu pohrůžku soudním řízením rovněž neobsahuje. Ve smyslu § 142a o. s. ř. to však nemělo vliv na přiznání náhrady za ostatní úkony právní služby, neboť v důsledku pasivního přístupu žalované k soudem doručené žalobě je zřejmé, že řízení proběhnout muselo a ostatní náklady právního zastoupení tím z hlediska účelnosti dodatečně„ konvalidovaly“. 8. O této lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované základní třídenní pariční lhůtu prodloužil o měsíc, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po zástupci to nelze spravedlivě požadovat. Případně se žalovaná může pokusit dosáhnout dohody na splátkách přímo s právním zástupcem. Jelikož však nehradila podnájemné, resp. plnění ve smyslu § 2295 o. z. ve shodné výši (základního nájemného) po skončení nájemního vztahu, nelze bez dalšího očekávat, že bude hradit jinou pohledávku – ostatně měla by své pohledávky hradit dle pořadí či poměrně, aby své ostatní věřitele bezdůvodně neznevýhodňovala.