20 C 203/2024-67 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, s charakterem revolvingového spotřebitelského úvěru, sjednaného s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , se sídlem v , Anonymizováno, . Dle smlouvy měla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, , splácet jej po nejméně , částka, měsíčně při sazbě 23,76 % ročně. Dosud uhradila pouze , částka, , úvěr se stal předčasně splatným dne , datum, odstoupením ze strany věřitele. Pohledávku nabyla žalobkyně a domáhala se plnění dle výroků I. až III. shora.2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně splnění povinnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZSÚ“) původním věřitelem. V reakci na to žalobkyně podáním ze dne , datum, vzala žalobu částečně zpět v rozsahu I. výroku shora, neboť důkazy k této zákonné povinnosti nedisponuje, upřesnila jednotlivé částky čerpání.3. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.4. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl a řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Absence výslovného nesouhlasu žalované (a vážného důvodu) s tímto postupem nebylo třeba, neboť dosud nedošlo k zahájení jednání čtením žaloby u (dosud ne-)nařízeného jednání (§ 96 odst. 4 tamtéž). Ohledně zbytku v řízení pokračoval.5. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila. Soud ji obeslal i na emailovou adresu dle smlouvy, rovněž nereagovala. Jejího vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí. Na adrese trvalého pobytu jí bylo doručeno náhradním způsobem a obálka se poté vrátila soudu, neboť doručující orgán (, právnická osoba, .) nenalezl označenou domovní schránku.6. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v tomto řízení nedošlo). Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně. Ostatně žalovaná si to může uvědomit nejlépe, neboť jen v letošním roce již čelí třem exekučním řízením pro jiné úvěrové závazky, byť původem od jediného věřitele, následně uplatněné třemi různými věřiteli (pravděpodobně pro zamaskování jejich původního souběhu).7. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 34, byly však předloženy i další důkazy postoupení. Ke zkoumání schopnosti spotřebitele úvěr splácet nebylo předloženo ničeho (jak žalobkyně sama avizovala). Pouze ze smluvní dokumentace č. l. 22 a následující vyplývá, že měla pracovat v dělnické profesi pro , právnická osoba, v , adresa, s příjmem , částka, měsíčně, bydlet v nájmu v Hostomicích od roku 2007, být bezdětná, svobodná, s výdaji , částka, a žádnými finančními závazky. Dle č. l. 28 byl doložen přehled čerpání a celkem vyčerpaná částka odpovídá skutkovým tvrzením (dle doplnění). Dopisem č. l. 30 je doloženo odstoupení od úvěrové smlouvy dnem , datum, , odeslán je na adresu , adresa, v Teplicích, která se sice od smluvní adresy liší, zřejmě se však jedná o adresu, kterou sdělila žalovaná později. Na shodnou adresu byly zasílány i všechny ostatní písemnosti, včetně upomínek od věřitele. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 40, 41) vypracování i zaslání (č. l. 42, 43) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované, obeslána byla i původní adresa dle smlouvy.8. Tvrzení žalobkyně, že lustrovala „interní a externí databáze a SOLUS“ nebylo ničím prokazováno. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysokou jistinu nelze poskytnout bez příslušné míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Takto soud opatřil aktuální výpis registru NRKI (CNCB) a BRKI (CBCB).9. Z registru NRKI žádný závazek nevyplynul, což je s ohledem na současný stav nebankovního úvěrování v ČR z hlediska finančního zdraví pro žalovanou dobrá zpráva. Z registru BRKI vyplynulo, že čerpala , datum, úvěr od , právnická osoba, . (dále jen „, Anonymizováno, “) s jistinou , částka, a revolvingový s rámcem , částka, . Ten pak zjevně refinancovala navýšením úvěru na , částka, dne , datum, a revolvingového na rámec , částka, . I tak čerpala dále úvěr od , Anonymizováno, dne , datum, s rámcem , částka, , který byl v září 2021 plně vyčerpán. V době čerpání předmětného úvěru tak dlužila ze tří úvěrů. Tím byl výs