20 C 80/2024-73 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěru ze dne , datum, , kterým žalovanému poskytla , částka, a domáhala se zaplatit , částka, za 26 dnů. Dne 12. 1 2023 mělo dojít k navýšení úvěru o , částka, a celkem splatné částky dále o , částka, . Dále se domáhá úroku z prodlení od , datum, do zaplacení, , částka, na nákladech uplatnění pohledávky za písemné upomínky po , částka, a smluvní pokuty , částka, . Popsala proces kontraktace (prostředky elektronické komunikace) a proces posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet shromážděním údajů od žalovaného a „případným nahlédnutím do relevantních databází“.2. Soud žalobkyni vyzval k doplnění důkazů a tvrzení. Žalobkyně takto podáním ze dne , datum, k povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. uvedla, že důkazy předkládat nebude a počítá s následkem neplatnosti a žádá o přiznání toho, co žalovaný obdržel a úrok z prodlení (neučinila však zpětvzetí části návrhu).3. K další výzvě soudem podáním ze dne , datum, sdělila, že žalovaný od ní v minulosti jiný úvěr nečerpal. Soud je nucen se na tuto skutečnost dotazovat, neboť jiným způsobem ji prakticky nelze zjistit, ani záznamy v registru NRKI nejsou v tomto ohledu spolehlivé, jakkoliv byl soud ujištěn (č. l. 70), že k výmazu záznamu nemůže dojít před skartační dobou 4 let v jiném případě, než že původce prohlásí úvěr za na oprávněný (např. úvěrový podvod) nebo chybný. Není tak stále zcela zřejmé, jaké omezení tedy brání těmto věřitelům záznamy případně prohlašovat za chybné. Dle pravomocného rozhodnutí České národní banky ze dne , datum, ve sp. zn. S-Sp-2020/00150/CNB/573 se ostatně řádnému zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevěnovala ani obdobně podnikající společnost , právnická osoba, , již v úvěrových smlouvách z roku 2019 a byla jí za to uložena sankce , částka, . Model úvěrování této společnosti a žalobkyně je prakticky totožný. V odstavci 5 odůvodnění takového veřejně dostupného rozhodnutí v databázi České národní banky je uvedeno, že za 9 měsíců v roce 2019 bylo poskytnuto v objemu 1,1 miliardy Kč celkem , hodnota, úvěrů (není uvedeno, zda jsou zohledňovány „řetězové“ úvěry, jako v případě projednávaném) a poplatek za odklad splatnosti byl uhrazen ve 41 416 případech u 18 508 úvěrových smluv. V jakém rozsahu těchto typů úvěrů podniká žalobkyně, není soudu známo. V registru NRKI (CNCB) se však soud setkává s opakovanými záznamy těchto dvou společností (a některých dalších), obvykle v kumulaci různých (ale stále stejných) věřitelů. V řízení sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že záznam o předchozím úvěru mezi účastníky v NRKI vykazoval údaj o nulovém čerpání, žalobkyně však k výzvě soudu připustila, že k úvěru došlo a žalovaný uhradil , částka, z poskytnutých , částka, . Dle vyjádření žalovaných (pokud se některý k soudu dostaví) s těmito společnostmi přicházejí do kontaktu díky reklamám na sociálních sítích. Vedle faktu mimořádně vysoké sankce z výše uvedeného nicméně i pro případ žalobkyně vyplývá, že současně sjednávaný poplatek za odklad splatnosti je zcela zjevně podstatou tohoto obchodního modelu a špatná bonita klienta je tak jakýmsi katalyzátorem obchodního zisku věřitele - a nikoliv tedy důvodem k neposkytnutí úvěru, jakým by být měla. Současně takové rozhodnutí vyjadřuje, že fakt čerpání takového poplatku za odklad splatnosti již záhy po poskytnutí úvěru je důvodem k opětovnému zkoumání schopnosti dlužníka úvěr splácet, s čímž se soud zcela ztotožňuje, neboť se jedná o podstatnou změnu úvěru, jehož původní krátkodobá splatnost se přesouvá do zcela odlišného období. To však tyto společnosti samozřejmě nečiní a zjevně tak nečiní ani v případě aplikace dalších postupů (doplacení a opakování úvěrové smlouvy s týmiž parametry, navýšení jistiny následné smlouvy o výši neuhrazeného příslušenství aj.). Zatímco některé nebankovní společnosti své úvěry vydávají za revolvingové (např. , právnická osoba, , vlastněná dle obchodního rejstříku dříve občany Ruské federace a dnes dle Evidence skutečných majitelů občankou Ukrajiny ve věku 28 let), aniž by opakované čerpání nebylo podmíněno novým schválením úvěru, v předmětné věci jde prakticky o opačné jednání – zdánlivě jednorázový úvěr je dle svého obsahu jakýmsi revolvingem, při kterém dlužník oddaluje úhradu jistiny průběžnou úhradou úroků, případně kontokorentním úvěrem, který má obvykle dále podmínku občasného doplacení celé dlužné jistiny. Pokud by soud tyto aspekty nezohledňoval, stal by se slepým vykonavatelem protiprávního jednání věřitele, který obdrží od spotřebitele excesivní plnění, nesnižující jistinu, zajistí si SMS kódem nově podepsanou smluvní dokumentaci a domáhá se již pouze původní jistiny, tedy nároku „očištěného“ od předchozího zjevně protiprávního plnění. V této věci nicméně žalobkyně soud ujistila, že žalovaný žádné plnění a to ani v minulosti, žalobkyni neuhradil.4. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Jeho vyjádření však v tomto případě nebylo nezbytně třeba, neboť se jedná o spotřebitelský úvěr a soud by měl zohlednit ustanovení na ochranu spotřebitele a dobré mravy z moci úřední, což senát 20C činí. Na adrese trvalého pobytu mu bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Žalovaný nereagoval ani na obeslání emailové schránky , e-mail, .5. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle úvěrové smlouvy č. l. 13 a všeobecných obchodních podmínek č. l. 18 žalovaný dne , datum, jediným PIN kódem podepsal smlouvu, dle které po načerpání , částka, splatí do 26 dnů s poplatkem , částka, (při RPSN 10 558 %), v případě „marketingové akce“ bez poplatku. S marketingovou akcí, vágně a nenárokově upravenou ve smluvních dokumentech, se soud v praxi dosud nesetkal. Je dohodnut poplatek za upomínku , částka, bez omezení množství, emailová výzva za , částka, , telefonická upomínka za , částka, a SMS upomínka , částka, (žalovaný email i telefon poskytl). Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky při prodlení. Je sjednána možnost odkladu splatnosti 15 % aktuálně dlužné jistiny (tj. zjevně z , částka, ) na 7 dní, 25 % jistiny na 15 dní a 32,5 % jistiny na 30 dní. Na této úvěrové smlouvě není uvedeno, že by ji zprostředkoval , právnická osoba, ., společnost s nepřímými skutečnými majiteli , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , dle Evidence skutečných majitelů českými občany. Z předchozích řízení soudu vyplynulo, že u společnosti , právnická osoba, , podnikající nápadně obdobným způsobem, včetně politiky opakovaného sjednávání úvěru bezprostředně po doplacení předchozího, je dle Evidence skutečných majitelů skutečným majitelem Edgar Dupats, občan Lotyšska, vzděláním právník, spoluvlastnící v minulosti úvěrovou společnosti 4Finance spolu s matkou (většinovým vlastníkem) , jméno FO, , tedy osobou, řazenou mezi tzv. ruské oligarchy. Shodně postupuje i společnost Emma’s credit, s. r. o., vlastněná českým státním občanem , jméno FO, . Dodatkem č. l. 15 mělo být opět PIN kódem od žalovaného dne , datum, sjednáno navýšení jistiny o , částka, a poplatku o , částka, beze změny splatnosti (RPSN tak měla narůst na zcela absurdních 33 519 %). Bylo doloženo pět upomínek, rozeslaných v rozpětí 40 dnů (č. l. 22 až 26), využití emailového či telefonického kontaktu (spojeného s výrazně nižšími smluvními poplatky), tvrzeno nebylo. Byla doložena výplata částky , částka, dne , datum, (č. l. 16) a částky , částka, dne , datum, (p. v.). Byla doložena kontrolní korunová platba od žalovaného dne , datum, (č. l. 17). Právní zástupce doložil předžalobní upomínku č. l. 27 a podací lístek č. l. 28, domáhal se však , částka, .6. Dle zjištění soudu od Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, (č. l. 31) je žalovaný invalidním důchodcem pro III. stupeň invalidity, není zaměstnán ani nepodniká.7. Soud ověřil stav v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), neboť žalovaný v minulosti exekuci čelil. Dle č. l. 41 však v současnosti (zatím) nečelí. Dále si soud opatřil aktuální výpis registru CBCB (BRKI) na č. l. 43, neboť kontrolu tohoto registru, kam žalobkyně sama své úvěry zadává, soud považuje za naprosto samozřejmé minimum při plnění povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (čehož si je ostatně žalobkyně zjevně vědoma, pokud uvádí „případnou kontrolu relevantních databází“), tím spíše, pokud poskytuje úvěr s tak extrémním navýšením. Z něj vyplývá úvěr od žalobkyně,