25 C 98/2025-89 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 77 853,93 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 74 800 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s příslušenstvím ve sjednaných splátkách, kdy první splátku měl uhradit do , datum, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a odsouhlasil návrh smlouvy o úvěru. Žalovanému byla vyplacena celkem částka 35 058 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky, přičemž zaplatil pouze částku 2 204,14 Kč. Žalobkyně smlouvu vypověděla dne , datum, a k tomuto dni se celý úvěr stal splatným. Žalobou požadovaná částka představovala jistinu ve výši 34 975,10 Kč, smluvní úrok ve výši 34 578,31 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 685,50 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 98,82 Kč, poplatek za službu „Presto“ v částce 1 622,70 Kč, poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši 25,92 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 867,58 Kč, která byla ujednána mezi účastníky pro případ prodlení žalovaného s úhradou ve výši 0,1 % z dlužné částky denně a žalobkyně ji vyčíslila za období od , datum, do , datum, .2. Podáním ze dne , datum, žalobkyně vzala žalobu zpět co do zaplacení částky 2 684,85 Kč na smluvní pokutě.3. Soud ve věci nařídil na den , datum, jednání, přičemž v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z listiny „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, vyhotovila návrh smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi peněžní prostředky do výše 74 800 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaný se měl zavázat v denních splátkách vrátit poskytnutou částku a zaplatit úrok ve výši 0,85 % denně, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a poplatky za další služby. Návrh smlouvy nebyl za klienta podepsán.6. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, , listiny „přehled bankovních transakcí“ a sdělení , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem uvedeného účtu, přičemž žalobkyně na tento účet převedla následující částky: dne , datum, částku 13 200 Kč, dne , datum, částku 3 200 Kč, dne , datum, částku 2 300 Kč, dne , datum, částku 2 400 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 200 Kč, dne , datum, částku 2 200 Kč, dne , datum, částku 1 700 Kč a dne , datum, částku 3 800 Kč, dne , datum, částku 58 Kč.7. Přípisem ze dne , datum, odeslaným emailem žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 78 588,93 Kč.8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze smlouvy uzavřené dne , datum, .9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.10. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku v celkové výši 35 058 Kč. Žalovaný nevrátil částku 32 853,86 Kč, přestože byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dluhu přípisem ze dne , datum, .11. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 35 058 Kč, přičemž žalovaný připsáním této částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Žalovaný nezaplatil částku 32 853,86 Kč, přestože byl dne , datum, vyzván k okamžité úhradě dluhu. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku), je podle § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru a zejména že akceptoval návrh smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu, resp. že se tak zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky ve sjednaných splátkách a pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu. Nad rámec uvedeného soud pro úplnost podotýká, že žalobkyně rovněž řádně netvrdila a neprokázala, že v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, a to mimo jiné reálným porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalovaného, které náležitě ověřila, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.13. Protože žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, rozhodl soud podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a v souladu s ustanovením § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby o částečném zastavení řízení.14. Soud dále dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 32 853,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl, přičemž ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když ve sporu byl ve větším rozsahu úspěšný žalovaný, který by tak měl právo na náhradu poměrné části svých nákladů řízení. Protože žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.16. Lhůtu k plnění uložené povinnosti soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.