17 C 112/2026-45 – Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu shora uvedené částky včetně příslušenství, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi stranami. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na jeho účet finanční obnos ve výši , částka, a zbylý finanční obnos ve výši , částka, převedl na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky, celkem tedy částku , částka, , žalobci splatit v 40měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla účastníky sjednána na den , datum, . Dle smlouvy se žalovaný dále zavázal uhradit žalobci poplatek ve výši , částka, za každou odeslanou upomínku, smluvní pokutu celkem ve výši , částka, za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru i z neuhrazených splátek. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 27,28 % p. a. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, a to ani po zaslaných upomínkách, žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni , datum, zesplatnil. Vedle jistiny dluhu , částka, se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení dlužných splátek ve výši , částka, (dlužné úroky , částka, a dluh na jistině – úmor ve výši , částka, , poplatků za 3 zaslané upomínky ve výši , částka, , smluvní pokutu za neuhrazené měsíční splátky úvěru v celkové výši , částka, (3 x , částka, ) a smluvní pokutu z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti žalobce, doklady k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, potvrzení o okamžité příchozí platbě , částka, ze dne , datum, , potvrzení o provedení transakcí , částka, a , částka, dne , datum, , splátkový kalendář, bonita smlouvy (dle níž žalovaný uhradil celkem částku , částka, ), upomínky k úhradě dluhu ze dne , datum, a , datum, , oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k úhradě před podáním žaloby s dokladem o odeslání ze dne , datum, ).5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. a tvrzených v bodě 1. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které žalovaný žalobci uhradil, dokonce uhradil částku o , částka, vyšší. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které v daném případě již vrátil, dokonce mu vznikl přeplatek. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.7. Ve věci plně úspěšnému žalovanému náklady tohoto řízení nevznikly, této skutečnosti odpovídá výrok ad II. rozsudku.