19 C 337/2022-68 — Okresní soud v Trutnově

Žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 469.247,14 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 31.322,55 Kč od 17. 2. 2022 do 13. 4. 2022, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 204,25 Kč od 17. 2. 2022 do 13. 4. 2022, s úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky 469.247,14 Kč od 14. 4. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 469.247,14 Kč od 14. 4. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi společností [právnická osoba] (dále jen„ banka"), [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] a žalovaným byla dne 19. 1. 2020 uzavřena [anonymizováno 5 slov] č. 8737//62614104/SU, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 7.065,80 Kč vždy k 15. kalendářnímu dni, spolu se smluvním úrokem ve výši 7,99 % p.a. a s dalšími poplatky dle úvěrové smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Banka svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne 16. 2. 2022 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 469.247,14 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 31.322,55 Kč, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 204,25 Kč. Vyčerpaná jistina ve výši 469 247,14 Kč je tvořena poskytnutým úvěrem ve výši 500.000 Kč a ponížena o splátky ze strany žalovaného, které byly započteny na jistinu v celkové výši 30.752,86 Kč. K částce ve výši 31 322,55 Kč, která představuje kapitalizovaný smluvní úrok dle smlouvy ve výši 7,99 % p.a., dospěl žalobce sečtením zaevidovaného smluvního úroku po splatnosti ve výši 31.721,01 Kč, které byly poníženy o částku započtenou na tyto úroky a to částkou 398,46 Kč. Přesný výpočet dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 204,55 Kč, tvoří částky naúčtovaného úroku z prodlení ve výši 223,39 Kč, které byly poníženy o částku započtenou na tyto úroky a to částkou 19,14 Kč. Zákonný úrok z prodlení byl počítán z aktuální dlužné částky po splatnosti s tím, že všechny dlužné částky po splatnosti se stávaly součástí jistiny dle Produktových podmínek. Úrok je počítán na denní bázi s počtem 360 dnů v roce. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 29. 4. 2022 uzavřené mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] a mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno], která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu žalobce. K výzvě soudu žalobce doplnil svá skutková tvrzení k prověřování úvěruschopnosti žalovaného následujícím způsobem. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem v [anonymizováno 6 slov] č. 8737//62614104/SU. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. <i>Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Dle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.</i> <i>Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> V řízení bylo smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb (zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 20. 10. 2010), návrhem [anonymizována tři slova] na kliknutí č. 8737//62614104/SU ze dne 19. 1. 2020 podepsaným žalovaným a akceptací návrhu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] ze dne 19. 1. 2020 včetně údajů klienta prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] („ banka“) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Tato byla uzavřena v souladu s výše citovaným ustanovením § 2395 o.z. Současně je zřejmé, že žalovaný při uzavření smlouvy byl v postavení spotřebitele (je zde označen rodným číslem a bydlištěm) a banka byla v postavení podnikatele. Věc je tedy nutno posuzovat rovněž podle ustanovení upravujících spotřebitelské smlouvy (§ 1810 a násl. o. z.). Dále bylo prokázáno, že banka dle smlouvy poukázala v rámci poskytnutí úvěru žalovanému částku 500.000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] (viz. výpis Spotřebitelského úvěru). Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto mu banka zaslala prohlášení o okamžité splatnosti a výzvu k uhrazení dluhu v celkové výši 500.857,94 Kč ze dne 16. 2. 2022. Dle výpisu Spotřebitelského úvěru a celkového přehledu započtených splátek žalovaný na úvěr uhradil bance celkem částku 79.454,97 Kč, z čehož na jistinu bylo započteno 30.752,86 Kč a na příslušenství 48.702,11 Kč ([číslo] + 398,46 + 19,14). Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 19. 1. 2020, který byl předložen k prokázání řádného ověřování úvěruschopnosti žalovaného bankou, byl úvěr schválen, neboť na základě uve