Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 5. 2026 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení ve výroku uvedených částek a příslušenství. K odůvodnění návrhu žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 22. 2. 2023 Rámcovou smlouvu č. 2534128, na základě které byl žalovanému dne 18. 10. 2024 zřízen běžný účet č. , č. účtu, (viz Dodatek č. 10 k Rámcové smlouvě). Dne 31. 5. 2025 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. 17 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem požádal o úvěr ve výši 27 213 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami a podmínkami pro používání úvěru společnosti , Jméno žalobkyně, ., byl mu úvěr č. , IBAN, schválen a dne 31. 5. 2025 vyplacen na běžný účet žalovaného. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný poskytl v žádosti o úvěr a které žalobkyně důsledně ověřila. Podle podmínek úvěrové smlouvy byl žalovaný zavázán měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 254 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 16,9 % ročně, a to vždy k 24. dni měsíce počínaje dnem 24. 6. 2025 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 24. 7. 2027. Splátky od 24. 6. 2025 do 24. 10. 2025 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 24. 11. 2025 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas, následně žalobkyně neeviduje na úvěr žádnou další platbu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy k zesplatnění úvěru dopisem ze dne 26. 1. 2026. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 26 531,05 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 1 149,09 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 24. 10. 2025 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. 25. 1. 2026. Žalobkyně požadovala podle interních pravidel od 10. dne následujícího po zesplatnění z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení a od 23. 2. 2026 smluvní úrok 11,5 % ročně, a to v souladu s limitem stanoveným zákonem o spotřebitelském úvěru.2. Dále dne 26. 5. 2025 uzavřela žalobkyně se žalovaným Dodatek č. 15 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu společnosti , Jméno žalobkyně, ., bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 26. 5. 2025 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Posouzení provedla žalobkyně na základě informací, které jí žalovaný poskytl v žádosti o úvěr a které žalobkyně důsledně ověřila. Žalovaný porušil podmínky pro poskytnutí kontokorentu, proto mu byl zablokován a žalovaný jej dále nemohl čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním smlouvy k zesplatnění kontokorentu dopisem ze dne 26. 1. 2026. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) ve výši 157,86 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 11. 2025 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. 25. 1. 2026. Žalobkyně požadovala podle interních pravidel od 10. dne následujícího po zesplatnění z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení a od 27. 4. 2026 smluvní úrok 11,5 % ročně, a to v souladu s limitem stanoveným zákonem o spotřebitelském úvěru.3. Naposledy byl žalovaný k zaplacení dlužných částek s příslušenstvím vyzván předžalobní výzvou ze dne 26. 1. 2026.4. Žalobkyně omluvila neúčast při jednání soudu a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil, i když předvolání k jednání spolu s žalobou mu bylo doručeno na adresu jeho bydliště dle evidence obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 20. 8. 2026. Neúčast při jednání žalovaný neomluvil, o odročení jednání nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.5. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 22. 2. 2023 Rámcovou smlouvu č. 2534128, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat své služby včetně platebních. Na základě dodatku č. 10 ze dne 18. 10. 2024 k Rámcové smlouvě č. 2534128 se žalobkyně pro žalovaného zavázala vést běžný účet č. , č. účtu, . Dodatkem č. 17 k Rámcové smlouvě č. 2534128 účastníci uzavřeli dne 31. 5. 2025 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 27 213 Kč, kdy částka 10 213 byla určena ke splacení původního úvěru a částka 17 000 Kč nebyla vázána žádným účelem. Byla sjednána úroková sazba 16,90 % ročně. Úvěr měl být splacen 26 měsíčními splátkami po 1 254 Kč splatnými vždy do 24. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní informace o úvěru a úvěrové podmínky. Žalobkyně byla oprávněna v případě porušení smluvních povinností, mj. v případě opoždění se splátkou nebo jakoukoliv jinou platbou, odstoupit od smlouvy. Žalobkyně poukázala částku 27 213 Kč na žalovaným určený účet č. , č. účtu, dne 31. 5. 2025. Dle přehledu splátek byl žalovaný v prodlení se splácením úvěru již od první splátky splatné dne 24. 6. 2025. Na úvěr uhradil celkem pouze 2 500 Kč.6. Dále na základě Dodatku č. 15 k Rámcové smlouvě č. 2534128 ze dne 26. 5. 2025 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč ve formě povoleného přečerpání běžného účtu č. , č. účtu, na dobu neurčitou. Byla sjednána úroková sazba 18,90 % ročně. Úvěr měl být splácen průběžně každým připsáním peněz na účet. Podmínkou používání kontokorentu bylo, že jej žalovaný splatí do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu nebo každého dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu. Nedílnou součástí smlouvy byly standardní informace o úvěru a úvěrové podmínky. Žalobkyně byla oprávněna v případě porušení smluvních povinností kontokorent zablokovat. Žalovaný dle přehledu čerpání a splácení kontokorentu načerpaný úvěr ve výši 5 000 Kč nesplatil, přičemž důvodem blokace kontokorentu byla exekuce a následné interní rozhodnutí žalobkyně.7. Dopisem ze dne 26. 1. 2026 žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému splacení všech dlužných částek, tj. dluhu z úvěrové smlouvy , IBAN, ve výši 27 680,14 Kč a kontokorentu ve výši 5 157,86 Kč, a to do 4. 2. 206. Výzva byla současně předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř.8. Před uzavřením obou úvěrových smluv žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím úvěru č. , IBAN, a Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 20 000 Kč měsíčně od zaměstnavatele , právnická osoba, a výdaje domácnosti 14 000 Kč. Neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalobkyně k ověření informací provedla lustraci v , jméno FO, a Nebankovním registru klientských informací. V úvěrové zprávě žalobkyně k datu žádostí identifikovala závazky žalovaného s měsíčními splátkami 0 Kč/ 1 000 Kč. Žalovaný prověřován taktéž v insolvenčním rejstříku bez záznamu a v centrální evidenci exekucí, kdy nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmu vypočetla žalobkyně maximální limit splátky žadatele 15 018 Kč a maximální limit splátky domácnosti 5 018 Kč a dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen z disponibilního příjmu úvěr s měsíční splátkou 1 254 Kč, resp. kontokorent s limitem 5 000 Kč, splácet.9. Uvedená skutková zjištění soud učinil z Rámcové smlouvu č. 2534128 včetně dodatku č. 10 (vedení běžného účtu), dodatku č. 17 (úvěr č. , IBAN, ), dodatku č. 15 (kontokorent), z úvěrových podmínek a standardních informací o úvěru, z potvrzení o načerpání úvěru , IBAN, , splátkového kalendáře úvěru , IBAN, a přehledu plateb, přehledu čerpání a splácení kontokorentu, z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , z dokladů o ověření úvěruschopnosti žalovaného, a ze zesplatňujícího dopisu-předžalobní výzvy.10. Dle § 2395 občanského zákoníku (o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud na základě provedených důkazů dovodil, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala existenci smluvního vztahu mezi účastníky (smlouvy o úvěru). Prokázala i to, že před uzavřením obou výše uvedených smluv o úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Nelze tak dovozovat, že by smlouvy byly neplatné pro nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru ověřit úvěruschopnost klienta. Protože však následně došlo k porušení závazku z úvěrových smluv, žalobkyně využila svého práva úvěry zesplatnit a požadovat jednorázovou úhradu dlužných částek včetně příslušenství. Výše dlužných částek byla doložena přehledy splátek. Žalovaný byl v řízení nečinný. Netvrdil ani neprokázal, že úvěry řádně splácel, případně že po zesplatnění na úvěry zaplatil jakékoliv finanční částky, které žalobkyně nezohlednila. Žalobkyně oprávněně požaduje sjednaný úrok z úvěru, jehož výše odpovídá ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 24. 4. 2020), a úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do doby zaplacení dluhu. Žalobkyně smluvní úrok vždy částečně kapitalizovala. Ze všech uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud žalobkyni na nákladech řízení v souladu s jejím požadavkem přiznal 1 262 Kč za zaplacený soudní poplatek.13. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.