14 C 159/2021-67 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 22 062,76 Kč s úrokem z prodlení 5 943,58 Kč, úrokem 17 582,45 Kč, úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce dne [datum], [číslo] kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem 2 100 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, vše formou 58 týdenních splátek po 450 Kč se splatností poslední z nich [datum]. Žalovaná nehradila dluh řádně a včas, uhradila jen 4037,24 Kč a nadále dluží na jistině částku 15 000 Kč a dlužném poplatku 7 062,76 Kč, kapitalizovaném úroku 17 582,45 Kč (23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaném úroku z prodlení 5 943,58 Kč (8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum]), úroku 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka [právnická osoba] za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] včetně příloh (smluvní podmínky) uzavřené mezi [právnická osoba], jako podnikatelem a žalovanou, jako zákazníkem, bylo zjištěno, že se [právnická osoba] zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem 11 100 Kč, v němž byl zahrnutý i úrok (2 100 Kč 23,72 % ročně), vše formou 58 týdenních splátek po 450 Kč, splatných počínaje do sedmi dnů od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že [právnická osoba] poskytl peněžní prostředky žalované při uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne bylo zjištěno, že [právnická osoba] získal před uzavřením smlouvy od žalované informace k posouzení její úvěruschopnosti, dle kterých činil měsíční příjem žalované 31 000 Kč ověřený výpisem z účtu, další příjem 7 000 Kč bez ověření a výdaje žalované dosahovaly 32 000 Kč měsíčně. Z tabulky splácení bylo zjištěno, že žalovaná celkově uhradila na dluh 4 037,24 Kč naposled platbou ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy-seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámil žalované postoupení pohledávky a vyzval ji k úhradě do deseti dnů ode dne doručení oznámení, tj. do 10 dnů po obdržení dopisu. Výzva ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem pošty prokazovala, že žalovaná byla vyzvána k úhradě před podáním žaloby. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že insolvenční řízení žalované vedené u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne 13.2.2014, v řízení byl zjištěn úpadek a byl prohlášen konkurs usnesením ze dne [datum], žalobkyně přihlásila svoji pohledávku za žalovanou ([anonymizována dvě slova]), správce popřel pohledávku do částky 3 000 Kč a pro částku 12 132 Kč nebyla pohledávka popřena. Usnesením ze dne [datum] s právní mocí od [datum] byl konkurs zrušen. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Podle § 451 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) platí bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění z.č. 43/2012 Sb., platí věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouvy o půjčce dle § 657 o.z. přenecháním peněz, neboť původní věřitel zapůjčil žalované zastupitelnou věc (peníze), aby ji užila podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel zapůjčení) a po čase vrátila věc stejného druhu. Současně se tato smlouva řídí úpravou z.č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době uzavření smlouvy, neboť dle § 1 z.č. 145/2010 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli věřitelem a s ohledem na nesjednaný účel a výši přenechaných peněz je tato odložená platba spotřebitelským úvěrem, neboť není vyčleněna z rozsahu působnosti tohoto zákona dle § 2 z.č. 145/2010 Sb. V souladu s ust. § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. měl věřitel povinnost před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalované s odbornou péčí posoudit její schopnost splácet úvěr. [právnická osoba] však této povinnost nedostál. Sice vyžádal při sjednání smlouvy informace od žalované, jak prokazovala zákaznická karta, avšak na základě údajů o ověřených příjmech 31 000 Kč, výdajích žalované 32 000 Kč, bez ověření dalšího příjmu 7 000 Kč, muselo být věřiteli zřejmé, že žalovaná není schopna dluh řádně a včas splácet. Úvěruschopnost žalované splácet jednotlivé závazky pak nemohla být při uzavírání smluv zřejmá, neboť bez ověřeného dalšího příjmu výdaje žalované převyšují její příjmy. Nedostatečně posouzené schopnosti žalované splácet odpovídá nejen rozsah splácení žalované (částka 4 037,24 Kč), ale také skutečnost, že dva měsíce po uzavření smlouvy bylo zahájeno insolvenční řízení žalované. Jelikož věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru nedostál povinnosti dle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb., soud konstatoval, že uzavřená smlouva je absolutně neplatné pro rozpor se zákonem dle § 39 obč. zák. a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud přiznal žalobkyni, která dle § 1879 odst. 1 o.z. účinností smlouvy o postoupení pohledávek vstoupila do postavení věřitele žalované, jen nárok na bezdůvodné obohacení dle § 451 odst. 1 obč. zák. spočívající v plnění z neplatného právního úkonu ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení části, kterou žalovaná zaplatila, tj. 1 096,76 Kč (15 000 Kč – 4 037,24 Kč). Ve zbývající části soud žalobu, ohledně nároků odvíjející se od smluvních ujednání (úroky, poplatky) jako nedůvodnou zamítl. Jak prokazovalo oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě do deseti dnů a při užití lhůty dle § 573 o.z., tj. do [datum]. Z těchto důvodů se žalovaná ocitla v prodlení dle § 1968 o.z. až dnem následujícím, tj. [datum], a proto přiznal soud úroky z prodlení až od toho data dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení za období před splatností pohledávky (jednak kapitalizovanou částkou 5 943,58 Kč, a jednak jako běžící úroky z prodlení již od [datum] soud její nárok v této části jako nedůvodný zamítl. Přestože žalobkyně získala exekuční titul vůči žalované v rámci insolvenčního řízení, není rozvrhové usnesení exekučním titulem, který by zakládal překážky věci rozsouzené pro pohledávku žalobkyně. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byla převážně úspěšná žalovaná, avšak jí náklady řízení nevznikly, a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.