3 C 226/2021-46 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni [částka] s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za vedení účtu ve výši [částka] [anonymizováno], odměny za zpracování ve výši [částka] a kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka] do dne [datum] v 45 týdenních splátkách po [částka] Smlouva byla uzavřena písemně a částka byla vyplacena žalovanému v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalobkyně požadovala vedle nároků výše uvedených také kapitalizovaný úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. S ohledem na částečnou úhradu ze strany žalovaného, a to ve výši [částka] zůstal předmětem žaloby nárok na jistinu [částka], poplatek ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 o.s.ř. 3. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř. 4. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně nedoložila žádné dokumenty ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ze strany poskytovatele. Žalobkyně pouze uvedla, že poskytovatel vycházel z informací od žalovaného a dokladů, které byly ze strany žalovaného předloženy. Tyto doklady však k dispozici žalobkyně nemá. 5. Soud po provedení žalobcem předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] uzavřeli Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka [částka], a to v hotovosti. Na dluh bylo ze strany žalovaného uhrazeno [částka]. Žalobkyně nepředložila žádné dokumenty týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Ze Zákaznické karty vyplynulo, že žalovaný tvrdil před podpisem smlouvy, že je vlastníkem nemovitosti, ve které bydlí, má učňovské vzdělání, je ženatý a má jednu vyživovanou osobu, dále že pracuje na plný pracovní úvazek jako dělník s příjmem [částka], což měl doložit pracovní smlouvou a výplatními páskami. Do výdajů zahrnul splátky půjček ve výši [částka] a další výdaje celkem za [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěr písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>7. Podle § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce zápůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů.</i> <i>8. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>9. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn.. 29 ICdo 3/2021 soud přistoupil ke změně svého dosavadního rozhodování ohledně neplatnosti smluv o zápůjčce s ohledem na § 87 zák. č. 257/2016 Sb. Dle citovaného rozhodnutí je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle nové judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru jakkoliv zkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně ani po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. nepředložila kromě Zákaznické smlouvy žádný doklad o tom, jak její právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného zkoumal. Odkázala pouze na informace, které právní předchůdce čerpal z informací od žalovaného. Takový postup nemůže při řádném zkoumání úvěruschopnosti žadatele o zápůjčku obstát, neboť je založen pouze na tvrzeních žadatele, která není žalobkyně nijak schopná prokázat. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru a tedy splnění podmínky dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno, je to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla poskytnuta žalovanému částka [částka]. Z této částky žalovaný uhradil [částka]. Soud s ohledem na § 86 zák. č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], na kterou žalovaný plnil částečně, pak soud zavázal žalovaného k úhradě zbývající jistiny. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, a to včetně úroku z úvěru, byl návrh zamítnut, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná. 14. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ust. § 1968 a 1958 odst. 2 o.z., kdy počátek prodlení stanovil na den následující po lhůtě, kterou sta