14 C 229/2021-44 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 100 397,76Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které, byla žalované poskytnuta částka 75 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle částky 75 000 Kč uhradit souhrnný poplatek 71 247 Kč (představující úroky 24 719 Kč s úrokovou sazbou 29 %, odměnu za zpracování 27 878 Kč, poplatek za administrativní činnost 18 650 Kč), vše formou 24měsíčních splátek po 6 094 Kč se splatností poslední z nich do [datum]. Žalovaná však na dluh neplatila řádně a včas, uhradila jen 45 270 Kč, nadále dluží na jistině 57 315,49 Kč, souhrnném poplatku 43 082,27 Kč, úroku 20 776,87 Kč (29 % ročně z částky 57 315,49 Kč od [datum] do [datum]), úroku z prodlení 7 164,44 Kč (10 % ročně z částky 57 315,49 Kč od [datum] do [datum]), úrok 29 % ročně z částky 57 315,49 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení 10 % ročně z částky 57 315,49 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešel nárok [právnická osoba] na žalobkyni. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V rámci provedeného dokazovaní soud ze Smlouvy o zápůjčce (včetně smluvních podmínek) ze dne [datum] [číslo] zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované částku 75 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit vedle částky 75 000 Kč také úrok 24 719 Kč (29 % ročně), poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 18 650 Kč, poplatek za administrativní činnosti a komfortní splácení 27 878 Kč, vše formou 24měsíčních splátek po 6 094 Kč, jejichž splatnost byla stanovena. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky při podpisu smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] při uzavírání smlouvy s žalovanou vyžadovala informace k posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, přičemž zjistila, že žalovaná je svobodná, má čtyři děti, je v domácnosti a má příjem ve výši 28 800 Kč (skládající se ze čtyř zdrojů). Tento příjem žalované ověřen výměrem rozhodnutí o přiznání dávky za [datum], stvrzenkami a dokladem o příspěvku na bydlení. Ze zákaznické karty bylo dále zjištěno, že další příjmy domácnosti 30 000 Kč nebyly ověřeny a žalovaná má výdaje 10 000 Kč měsíčně a výdaje na úhrady předcházejících splátek 3 000 Kč měsíčně. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na dluh celkově 45 270 Kč Poslední platba byla ze dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku pošty ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a současně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z dokladu o odeslání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dluhu. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin. Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovanou nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněž žalované, neboť původní věřitel při uzavírání smlouvy porušil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tím, že poskytl žalované úvěr, přestože z výsledků posouzení úvěruschopnosti žalované vyplynuly důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet. Důvodné pochybnosti zakládá nejen neověření dalšího příjmu domácnosti ve výši 30 000 Kč, ale také skutečnost, že příjem žalované, která je svobodná, má čtyři děti, je tvořen sociálními dávkami (viz. rozhodnutí o přiznání dávky, příspěvek na bydlení), které jsou účelově vázány na krytí nezbytných nákladů na výživu a ostatní základní potřeby příjemce. Měla-li žalovaná jen příjem, který je určen na krytí nezbytných potřeb, z něhož už splácela na předcházející dluhy 3 000 Kč měsíčně, je zřejmé, že existují důvodné pochybnosti o její schopnosti splácet nově sjednané splátky ve výši 6 094 Kč měsíčně, neboť při výši těchto splátek by bylo již ohroženo uspokojení nezbytných životních potřeb žalované. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 z.č. 257/2016 Sb., aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne. Právní vztahy mezi žalobkyní, která vstoupila do postavení věřitele žalované smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z., a žalovanou se řídí úpravou bezdůvodného obohacení obsaženou v § 2991 a násl. o.z, neboť bylo plněno aniž by tu byl platný závazek a žalobkyně má dle § 2993 o.z. právo na vrácení toho co plnila. Nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení byl jen z části důvodný, neboť z přenechané částky 75 000 Kč žalovaná doposud vrátila jen část 45 270 Kč, a proto má žalobkyně nárok na vrácení toho, co plnila ve výši 29 730 Kč. Dluh žalované se stal splatným až na výzvu věřitele ze dne [datum], která byla v souladu s fikcí dle § 573 o.z. doručena žalované třetím dnem po podání na poštu 25. 1. 2021 tj. 28. 1. 2021 a od tohoto data začala plynout 10 denní lhůta k úhradě obsažená ve výzvě ze dne 6. 1. 2021, která marně uplynula dne 8. 2. 2021. Ke dni splatnosti dluhu, byla již část 45 270 Kč uhrazena poslední splátkou ze dne 26. 8. 2019. Nezaplatila-li žalovaná dluh ve výši 29 730 Kč ani po uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 6. 1. 2021, ocitla se dle § 1968 o.z. v prodlení a žalobkyni vznikl také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 8,25% ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Soud přiznal tyto nároky žalobkyni výrokem I tohoto rozsudku. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjeních se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, úroky z prodlení požadované od splatnosti jednotlivých splátek), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty výrokem II tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.