74 C 278/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši zaplacení 37 178,93 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 41 017 Kč, tvořenou jistinou ve výši 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), z poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 1 400 Kč, když výše nesplacené jistiny tak činí 21 346,69 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 15 832,24 Kč (úrok, poplatek za administrativní činnost a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 135 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 21 346,69 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 3 851,89 Kč představuje úrok ve výši 29 % z částky 21 346,69 Kč od [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) žalovanému dne [datum] částku ve výši 22 000 Kč, kterou se, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 19 017 Kč (celkem 41 017 Kč), žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 661 Kč. Celková částka ve výši 41 017 Kč je tvořena jistinou ve výši 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. První splátka je splatná ke konci splátkového období, když první splátkové období začíná uzavřením smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně. Ze smluvních podmínek, které tvoří součást smlouvy, soud zjistil bližší úpravu práv a povinností mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. 4. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že listina byla žalovaným podepsána dne [datum]. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich má bydlet v podnájmu, má jednu vyživovanou osobu, podniká jako klempíř. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka ve výši [částka], jako průměrné výdaje byla zapsána částka [částka], jako důvod zápůjčky bylo uvedeno neočekávané výdaje. V části žádosti nazvané doložené dokumenty je zaškrtnuta pouze kolonka faktury, daňové přiznání, výpis z účtu. 5. Z tabulky umoření plyne, že žalovaný uhradil pouze částku ve výši 1 400 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací lístek). 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (podací lístek). 9. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky. 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 661 Kč. Částka ve výši 41 017 Kč je tvořena jistinou ve výši 22 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 19 017 Kč, který se skládá z úroku ve výši 3 935 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný před podáním žaloby uhradil pouze částku ve výši 1 400 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zápůjčky zjišťoval od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, které následně zanesl do zákaznické karty. Od žalovaného si navíc k ověření příjmů vyžádal daňové přiznání, faktury, výpis z účtu. 11. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že běžné měsíční příjmy žalovaného dosahovaly částky [částka] a výdaje částky [částka], tedy že disponibilní prostředky žalovaného činí [částka] měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně sice do zákaznické karty zaškrtl, že si od žalovaného vyžádal daňové přiznání, faktury a výpis z účtu, avšak tyto listiny soudu žalobkyně nepředložila. Vzhledem k tomu, že příjem žalovaného měl několika násobně převyšovat příjem průměrný a žalovanému tak mělo měsíčně zůstávat zhruba [částka], jeví se jako vysoce nepravděpodobné, že by žalovaný za této situace nebyl schopen uhradit neočekávané výdaje v částce [částka], proto se soud nespokojit pouze s tím, že ověření výše příjmů a výdajů žalovaného bylo doloženo pouze listinou, ve které je prohlášeno, že k ověření došlo. Nelze vyloučit, že při vyplnění zákaznické karty došlo k písařské chybě při vyplnění výše příjmu např. o jeden řád. Soud nevylučuje, že žalovaný skutečně měl příjmy a výdaje v uváděné výši, avšak s ohledem na shora uvedené soud trval na doložení dalších důkazů prokazujících úvěruschopnost žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání a tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, vzdala se tak možnosti být poučena. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. 12. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle ustanovení § 2390, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvě