8 C 367/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaná uzavřela 1.) (resp. její právní předchůdce společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku zápůjčky navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 10 869 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, poplatek za zpracování půjčky a nákladů na hotovostní inkaso splátek za sjednané trvání smlouvy v 60 týdenních splátkách á 398 Kč (poslední splátka dne [datum]). Žalovaná ovšem řádně nehradila sjednané splátky, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum], zůstala neuhrazena jistina ve výši 11 714,06 Kč a souhrnný poplatek ve výši 9 414,94 Kč. Dále byla sjednána úroková sazba 19,98 % ročně ve Smluvních podmínkách, a jelikož nebyla dlužná částka řádně žalovaným uhrazena, úročí se i nadále zůstatek jistiny touto úrokovou sazbou. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení s příslušenstvím, na žalobkyni, a která po částečných úhradách činí 21 129 Kč bez příslušenství. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, kapitalizovaného do dne postoupení pohledávky a dále úročený zákonnou sazbou z nesplacené jistiny, a kapitalizovaný úrok od skončení smlouvy do postoupení pohledávky a úrok z nesplacené jistiny, a to se splatností od [datum]. Dále odůvodnila svůj nárok žalobkyně tím, že 2) žalovaná uzavřela s žalobkyní (resp. její právní předchůdce společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému finanční částku ve výši 10 000 Kč, nicméně žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět co do části nároku 2), tj. jistina ve výši 13 601 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 206,03 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 646, 41 Kč. Úrok ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 7 891,56 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se účastníci nedostavili, když se žalobkyně omluvila s tím, že netrvá na odročení jednání, a žalovaný se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla v době uzavření smlouvy jedno nezaopatřené dítě, státní podporu [částka], jiné příjmy bez specifikace [částka] a další příjmy bez specifikace [částka]. Nájemné ve výši [částka], telefon [částka], splátky na zápůjčky [částka], výdaje domácnosti [částka]. Rozdíl mezi příjmy a výdaji tak měl dle žalobkyně činit [částka]. Žalovaná neměla ani bankovní účet. Zároveň žalovaná uvedla, že nemá zápůjčky u jiných subjektů. ale že je stávající zákazník [anonymizována dvě slova]. Z dokladů byl předložen při sepisu karty zákazníka občanský průkaz, dále sipo a nájemní smlouva žalované. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vč. smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla 13 000 Kč žalované, s tím, že bylo sjednáno jejich vrácení spolu s úrokem 1660 Kč, poplatkem za administrativní činnost 2 471 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek 6 738 Kč, tedy celkově se zavázala k vrácení 23 869 Kč. Dluh měl být splácen formou měsíčních splátek ve výši 59x 398 Kč a jednou 387 Kč. 6. Z tabulky umoření ze dne [datum] ke smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná zaslala částku 2 740 Kč na úhradu dluhu. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že je uvedena pohledávka na žalovanou v řádku [číslo] a došlo k postoupení z původní věřitelky na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. dokladu o odeslání ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím zástupce z řad advokátů vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. 10. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], obsahem smlouvy je závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované půjčku ve výši 13 000 Kč, a závazek žalovaného vrátit tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky v celkové výši 10 869 Kč v 59 týdenních hotovostních splátkách ve výši 398 Kč a jedné hotovostní splátce 387 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (čl. 12 smluvních podmínek). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny a souhrnného poplatku a zůstatku, který zůstal nesplacený, vyplývá, že žalovaná na tuto smlouvu celkem uhradila toliko 2 740 Kč. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované toliko dotazy na žalovanou a doklady předloženými žalovanou, které vždy zaznamenala do zákaznické karty žalované. Žalobkyně předložila zákaznickou kartu, avšak není zde patrné, jak ověřila příjmy žalované, přičemž ani řádné zaznamenané příjmy nejsou ani nijak specifikované („ další příjmy“,„ jiné příjmy“). Žalobkyně nikterak z předložených důkazů neověřovala, zda má žalovaná proti sobě vedené exekuční či insolvenční řízení. Soudu je známo z úřední činnosti, že žalovaná v době uzavření smlouvy, proti sobě měla vedeny exekuční řízení. Žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] k zaplacení do dne [datum]. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila. 11. Po právní stránce soud zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby ze dne [datum] podle § 96 odst. 2 o.s.ř., dále věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Žalobkyně neprokázala, že ověřila příjmy žalované, když není ani zřejmé, co znamená další příjem domácnosti [částka] a jiné příjmy [částka]. Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala řádně při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Navíc žalovaná měla v předmětné době několik exekucí, přičemž tuto skutečnost si mohla žalobkyně ověřit a zjistit podstatné nedostatky v tvrzení žalované. Žalobkyně neprovedla žádným způsobem lustraci žalované v systémech, kdy zde byly dány pochybnosti, zejména nízkými a nespecifikovanými příjmy žalované, absencí zaměstnání či absencí bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nedostatečně ověřila úvěryschopnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZSÚ. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalovanému, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný je proto povinen vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Za období prodlení (po výzvě k zaplacení – srov shora) pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl. 12. Na shora uvedeném závěru nemůže nic změnit ani dílčí tvrzení žalobkyně, že nelze při poskytování spotřebitelského úvěru předpokládat nepoctivé jednání ze strany žadatele, resp. že nelze požadovat po poskytovateli„ detektivní“ prověřování, zda žadatel nepáchá trestnou činnost úvěrového podvodu. Zákon (ZSÚ) zřetelně stanoví povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí prověřit schopnost žadatele takový úvěr splácet. Ani zákon ani soud neočekává, že bude poskytovatel spotřebitelského úvěru provádět detektivní práci, a posuzovat, zda žadatel páchá trestný čin. Žalobkyně je ovšem ze zákona povinna zjistit a ověřit skutečné příjmy i výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, což neučinila, resp. učinila nedostatečně, resp. z tohoto prověřování zjevně vyplývalo, že žalovaný nemá dostatečné příjmy, které by mu umožňovaly splácet splátky dle shora uvedené smlouvy. ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. [jméno] pro dostatečné doložení musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. [jméno] zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr