14 C 100/2022-83 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení, že je vůči němu neúčinná darovací smlouva ze dne [datum], kterou [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], jako dárci převedli na žalovanou jako obdarovanou nemovitosti, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] stavbu [adresa], rodinný dům, umístěnou na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobu odůvodnil tím, že je místně příslušným správcem daně daňového dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození]. U dlužníka byla dne [datum] zahájena daňová kontrola na dani z přidané hodnoty za období 1. čtvrtletí 2017 až 3. čtvrtletí 2019, která byla ukončena zprávou o daňové kontrole ze dne [datum]. Na základě daňové kontroly byly dne [datum] vydány dodatečné platební výměry, kterými byla stanovena daň z přidané hodnoty ve výši celkem 1 212 446 Kč Tyto výměry byly dlužníkovi doručeny, nabyly právní moci a jsou vymahatelné. Následně bylo dlužníkovi na jeho žádost povoleno rozložení doměřené daně na splátky rozhodnutím ze dne [datum]. Protože došlo ze strany dlužníka k porušení stanovených podmínek, pozbylo rozhodnutí o posečkání dne [datum] účinnosti, o čemž byl dlužník vyrozuměn rozhodnutím ze dne [datum]. Vyrozuměním o výši nedoplatku ze dne [datum] bylo dlužníkovi sděleno, že žalobce eviduje nedoplatek na dani z přidané hodnoty ve výši 2 108 958 Kč. Doměřenou daň částečně uhradil, ale v průběhu roku 2021 neplatil další daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty. Z důvodu pozdě uhrazené daně vznikal úrok z prodlení. K [datum] dlužil dlužník na dani z přidané hodnoty částku 2 168 428,51 Kč, což dokládá výkaz nedoplatků z tohoto dne. Dlužník a jeho manželka [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], uzavřeli dne [datum], tj. krátce po ukončení daňové kontroly, ze které bylo zřejmé, že dlužníkovi bude doměřena daň ve výši 1 212 446 Kč, darovací smlouvu, kterou převedli na žalovanou – jejich dceru – výše uvedené nemovitosti ve společném jmění manželů. Žalobcem bylo zjištěno, že dlužník nemá ve vlastnictví žádné další nemovité věci, nedisponuje vyššími zůstatky na účtech u bank, nevlastní jiný majetek významnější hodnoty, ze kterého by žalobce mohl uspokojit své vymahatelné pohledávky. Naopak již v průběhu daňové kontroly či krátce po jejím ukončení se dlužník zbavil několika hodnotnějších vozidel. Dlužník se dostal do situace, kdy nemá hodnotnější majetek, a jeho daňové povinnosti jsou obtížně vymahatelné. Převod nemovitých věcí darovací smlouvou ze dne [datum] byl právním jednáním, kterým byl žalobce jako věřitel zkrácen, došlo k němu 5 dní po ukončení daňové kontroly. Dlužníkovi muselo být ze zprávy o daňové kontroly známo, že bude dodatečně stanovena daň ve značné výši. Účelem darování nemovitých věcí žalované tedy bylo zkrátit žalobce jako věřitele. Žalovaná je dcerou dlužníka, bydlí s dlužníkem na stejné adrese, z toho lze usuzovat, že jí musel být úmysl dlužníka zkrátit věřitele znám. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesouhlasí s tím, že by účelem darování bylo krácení žalobce, žalovaná netušila, že její otec má u žalobce nějaký závazek. O otcově majetkové situaci a závazcích neměla a nemá žádné informace. Ani otec ani matka se jí nesvěřovali s ekonomickou situací. Žalovaná si byla vědoma, že nemovitost, v níž jako rodina žijí, si rodiče pořídili z hypotečního úvěru. Žalovaná nabyla z občasných informací od otce dojmu, že se mu daří velmi dobře, když např. v červnu 2020 instaloval nový bazén u nemovitosti. Darování nemovitostí z rodičů na žalovanou bylo řešení situace v souvislosti s rozvodem a na něj navazujícím vypořádáním společného jmění manželů, jednalo se o kompromisní řešení, o určitou formu„ vypořádání“ společného jmění. S matkou byla dohodnuta, že matka převezme hypoteční úvěr, který dosud splácela. K převodu nemovitostí byl nutný souhlas zástavního věřitele, [právnická osoba], který byl dán již [datum], tedy o souhlas s převodem bylo žádáno před koncem daňové kontroly, bez znalostí výsledků kontroly, a žalovaná ani nevěděla, že nějaká kontrola vůbec probíhá. Úmyslem otce ani matky tak jistě nebylo krátit žalobce, taktéž nemohlo dojít ke krácení za situace, kdy nemovitost byla zajištěna zástavním právem a k převodu by nedošlo, pokud by nedošlo k převedení úvěru. Následně uvedla, že darování bylo výsledkem dohody rodičů v rámci vypořádání jejich společného jmění. Z důvodu darování žalované její matka uhradila závazek u fondu rozvoje bydlení a zavázala se převzít původně společný hypoteční úvěr, který také od rozvodu splácí. Darování žalovaná považuje za plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku a ohledu slušnosti. Celková výše úvěrů na nemovitost činila 3 100 000 Kč, z toho 160 000 Kč byl fond rozvoje bydlení, který matka uhradila. Aktuální dluh u hypoteční banky je kolem 2 000 000 Kč. Poukázala na to, že v případě, kdy by se žalobce uspokojoval z předmětných nemovitostí, byl by až další v pořadí po zástavním věřiteli. Dále uvedla, že vyslovení neúčinnosti smlouvy by bylo v rozporu s dobrými mravy, když by se tím předmětné nemovitosti vrátily do společného jmění manželů, zatímco závazek k úhradě dluhů by na základě smlouvy o vypořádání, kterou schválil soud, zůstal matce žalované. Za podstatné považuje i to, že bydlí s matkou a nezletilou sestrou. Konečně uvedla, že z komplexního pohledu se nejednalo o bezúplatné nabytí majetku, neboť jde o součást vypořádání společného jmění rodičů a nemovitost je nadále zajištěna úvěrem, který převzala její matka. Navíc nemovitosti žalovaná spolu se svou matkou již více než dva roky zhodnocuje. 3. K tomu se žalobce vyjádřil tak, že nehraje roli, zda byl žalované znám úmysl jejího otce zkrátit věřitele. Ale má pochybnost o skutečném účelu darování vzhledem k tomu, že k uzavření darovací smlouvy došlo jen několik dnů po ukončení daňové kontroly. Poukázal na to, že dle judikatury je třeba zkoumat, zda darování odpovídá majetkovým poměrům dlužníka. Pokud by se mělo zkoumat, zda darování odpovídá závazkům mravnosti a slušnosti, tak je otázka, jak se otec vyrovnal s druhým dítětem, které je navíc nezletilé. Dále žalovaná spíše argumentuje zájmy její matky. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je evidovaná jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] stavby [adresa], rodinný dům, na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Nabývací titul je uvedena darovací smlouva ze dne [datum], zápis byl proveden [datum], právní účinky zápisu nastaly k [datum]. V katastru nemovitostí jsou dále zapsána zástavní práva k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] na výši 2 800 000 Kč, a to k zajištění splacení jistiny úvěru a příslušenství, pro [právnická osoba], dle smluv o zřízení zástavního práva ze dne [datum] (k pozemkům) a ze dne [datum] (k rodinnému domu). 6. Z darovací smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] darovali žalované nemovitosti, které byly ve společném jmění manželů, a to pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] stavbu [adresa], rodinný dům, na pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] Smlouva obsahuje prohlášení, že dárce není v prodlení s plněním žádných svých závazků vztahujících se k předmětným nemovitostem, zejména daňových povinností, a není proti němu vedeno ani nehrozí žádné řízení, které by mohlo ve svém důsledku omezit vlastnické právo obdarované (část. II. odst. 5 smlouvy) a že dárce a obdarovaný jsou rodinní příslušníci v přímé linii rodiče – dcera (část. II. odst. 6). Bylo dohodnuto, že dárci mají po dobu svého života neomezený přístup na předmětné nemovitosti a možnost nemovitosti bezplatně užívat (část. V. odst. 1). 7. Z protokolu o zahájení daňové kontroly ze dne [datum] soud zjistil, že byla zahájena daňová kontrola u [jméno] [příjmení], [datum narození]. Předmětem byla kontrola daně z přidané hodnoty za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2017 až 3. čtvrtletí 2019. Je popsán průběh jednání, [jméno] [příjmení] protokol podepsal. 8. Z protokolu o projednání zprávy o daňové kontrole ze dne [datum] bylo zjištěno, že s [jméno] [příjmení] byla zpráva projednána. V protokolu se uvádí, že dne [datum] byl seznámen s výsledkem kontrolního zjištění, dne [datum] podal vyjádření. Dále se uvádí, že nebude vydán dodatečný platební výměr za 1. čtvrtletí 2017 a 1. čtvrtletí 2018. [jméno] [příjmení] protokol podepsal. 9. Ze zprávy o daňové kontrole [číslo jednací] bylo zjištěno, že na základě výsledku provedené daňové kontroly bude [jméno] [příjmení] doměřena daň za období od 2. čtvrtletí 2017 do 2. čtvrtletí 2019 ve výši celkem 1 212 446 Kč. Důvo