33 C 483/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 707 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě v ulici [ulice a číslo], [obec] (dále jen„ Byt“). Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho měsíce s účinností od [datum]. Byt byl žalobkyni předán dne [datum] s tím, že od [datum] do [datum] byl Byt žalovanou užíván bez právního důvodu. Žalovaná dluží na bezdůvodném obohacení za měsíc [měsíc] [rok] částku 3 832 Kč. Od [datum] do [datum] na spotřebovaných službách žalovaná neuhradila částku 2 837 Kč. Dále žalovaná žalobkyni neuhradila částku 38 Kč za správu vodoměrů za [měsíc] [rok]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 3. Právní předchůdce žalobkyně se jakožto vlastník bytového domu [adresa] v [obec] v ulici [ulice] zavázal přenechat žalované [příjmení] a žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s nájmem bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou na jeden měsíc počínaje dnem [datum] Měsíční výše nájemného za nájem Bytu činila 3 832 Kč. Poplatek za správu vodoměrů činil 38 Kč. Žalovaná odevzdala Byt žalobkyni dne [datum] s tím, že od [datum] do [datum] byl byt žalovanou užíván bez právního důvodu. Žalovaná ujednané nájemné za měsíce [měsíc] [rok] ve výši 3 832 Kč nezaplatila. Žalovaná dále neuhradila poplatek za správu vodoměrů za měsíc [měsíc] [rok] ve výši 38 Kč. Žalobkyně žalované vyúčtovala za období od [datum] do [datum] nedoplatek na službách spojených s nájmem bytu ve výši 2 837 Kč. Ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 4. Soud v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, nyní upravuje § 2 písm. f) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (dále jen„ z. v. s.“), který stanoví, že vyúčtováním se rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 z. v. s. jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které mu musí být doručeno (§ 7 odst. 1 z. v. s.), příjemci služeb určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). 5. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srovnej stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, nebo ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09). 6. Právní předchůdce žalobkyně (pronajímatel) se žalovanou (nájemkyní) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), kterou právní předchůdce žalobkyně žalované přenechal do dočasného užívání Byt a žalovaná se oproti tomu zavázala právnímu předchůdci žalobkyně platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaná nesplnila svou povinnost odevzdat Byt (§ 2292 o. z.) ke dni skončení nájmu ([datum]). Žalobkyně má proto právo požadovat náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Žalovaná zároveň spotřebovávala služby spojené s nájmem bytu i po ukončení nájemní smlouvy. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni (ochuzené) vydat (§ 2991 o. z.), což však v žalobkyní stanovené lhůtě neučinila. Žalovaná rovněž nehradila žalobkyni nájemné řádně a včas. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. Ohledně nároků na poplatky za služby spojené s nájmem bytu za období od [datum] do [datum] ve výši 2 837 Kč soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo žalované doručeno řádné vyúčtování poplatků za služby spojené s nájem bytu (§ 2 písm. f/ a § 7 odst. 1 z. v. s.). Vyúčtování předložená soudu neobsahují náležitosti dle § 7 odst. 2 z. v. s., když ohledně nákladů na vodu a vytápění žalobkyně pouze odkázala na externí vyúčtování a neuvedla konkrétní výši spotřeby ani výši nákladů za spotřebovanou jednotku. Externí vyúčtování soudu předložena nebyla. Žalobkyně tak neprokázala, že nastala splatnost pohledávek z titulu vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu. 8. Soud nepoučil žalobkyni o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání provedení kontroly úvěruschopnosti dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť se žalobkyně z jednání omluvila. V § 118a o. s. ř. se upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej BUREŠ, Jaroslav § 118a (Poučovací povinnost při jednání). In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva, DOLEŽÍLEK, Jiří, FIALA, Roman, HORÁČEK, Roman, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, KRBEK, Pavel, KRČMÁŘ, Zdeněk, MAZANEC, Michal, NOVOTNÝ, Zdeněk, POLEDNE, Petr, PUTNA, Mojmír, SIMON, Pavel, ŠEBEK, Roman, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 831 - 832). 9. Soud proto žalobu se zamítl co do částky 2 837 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 837 Kč od [datum] do zaplacení. 10. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 5 186,09 Kč. Co do částky 3 622,87 Kč byla žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 192,77 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalované v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 707 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč