34 C 478/2021-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 11 803 s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které ji poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila 21 477 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 7 093,15 Kč a na souhrnném poplatku 4 709,85 Kč. 2. Podání ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 1700 Kč s odůvodněním, že žalovaná po podání žaloby uvedenou částku uhradila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se k jednání dostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že žalobkyně ji upomínala o jinou částku než je ta žalovaná. 5. Soud při své rozhodování vycházel ze skutkového stavu, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalované půjčku ve výši 20 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit společnosti v pravidelných 52 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaná uhradila částku 23 177 Kč (21 477 + 1 700) ,která byla v částce 14 606,85 Kč (12 906,85 + 1 700) použita na úhradu jistiny a v částce 8 570,15 Kč na úhradu souhrnné poplatku Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. 6. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 87/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o.z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle § 3 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 12. Podle § 559 odst. 1 o. z. splněním dluh zanikne. 13. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 96 odst. 1 zákona o. s. ř., žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta první o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle § 96 odst 4 o. s. ř., ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 15. Žalobkyně vzala svůj návrh na zahájení řízení v částečně zpět v částce 1 700 Kč, a to dříve než ve věci začalo jednání. Protože se tak stalo ještě před prvním jednáním ve věci samé, nezkoumal soud, zda žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasí, a řízení zastavil dle ust. § 96 odst. 2 a 4 o. s. ř. (výrok I.). 16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je smlouvou o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaná převzala půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala, svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 13 280 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60% ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 o. z. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 17. Jelikož tedy nebyla platně uzavřena smlouva v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku), ale bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč, má žalobkyně právo na vrácení této částky. Žalovaná uhradila částku 23 177 Kč, která byla v rozsahu částky 14 606,85 Kč použita na úhradu jistiny. Žalobkyně má tedy právo na částku 5 393,15 Kč představující nevrácenou část peněžité půjčky, přičemž od této částky je třeba odečíst zbývající platbu ve výši 8 570,15 Kč použitou na úhradu úroku (souhrnného poplatku). Žalovaná tedy žalobkyni ničeho nedluží, neboť uhrazením dluh zanikl. (výrok II.). 18. Vzhledem k tomu, že žaloba v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta i v částce 4 709,87 Kč (výrok II.). 19. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., když žalovaná byla ve věci úspěšná, má tak vůči žalobkyni v obecné rovině částečný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v náklady řízení nepožadovala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.