74 C 164/2022-81 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Litoměřicích dne 29. 6. 2021 domáhala zaplacení částky ve výši 33 900 Kč s příslušenstvím. Nárok ve výši 33 900 Kč vznikl z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 10. 2018. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 64 958 Kč, tvořenou jistinou 35 000 Kč a souhrnným poplatkem 29 958 Kč v 60 týdenních splátkách po 1 083 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 6 260 Kč, z poplatku za zpracování ve výši 13 380 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 10 318 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 1 100 Kč, když výše nesplacené jistiny činí 33 900 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Žalobkyně žalobou dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 489,67 Kč, který představuje úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do data postoupení pohledávky (20. 1. 2020) a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 33 900 Kč od 20. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet zápůjčku, když vycházel z údajů, které získal od žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že jelikož požaduje pouze úhradu neuhrazené jistiny, je otázka zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce irelevantní. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích č. j. 7 C 151/2020-35 ze dne 3. 8. 2020 byla věc postoupena Okresnímu soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil. 4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 5. 10. 2018 soud zjistil, že na základě smlouvy si žalovaný při jejím podpisu převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 64 958 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 1 083 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 061 Kč. Částka ve výši 64 958 Kč je tvořena jistinou ve výši 35 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 29 958 Kč, který se skládá z úroku ve výši 6 260 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od 5. 10. 2018 do 29. 11. 2019), z poplatku za zpracování ve výši 13 380 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 10 318 Kč. Ze smluvních podmínek, soud zjistil bližší úpravu práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, když byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně. 5. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy [číslo] bylo celkem uhrazeno 1 100 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] společnosti [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 tvoří seznam postupovaných pohledávek, když je mezi nimi uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 2. 2020 (podací lístek). 8. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 12. 3. 2021. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 2. 2021 (podací lístek). 9. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky. 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 5. 10. 2018 listinu označenou jako smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 64 958 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 1 083 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 061 Kč. Částka ve výši 64 958 Kč je tvořena jistinou ve výši 35 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 29 958 Kč, který se skládá z úroku ve výši 6 260 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od 5. 10. 2018 do 29. 11. 2019), z poplatku za zpracování ve výši 13 380 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 10 318 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 1 100 Kč, která byla započtena na částečnou úhradu jistiny, když nedoplatek na jistině tak činí 33 900 Kč. Shora uvedená pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne 20. 1. 2020 oznámil žalovanému, že došlo k postoupení shora uvedené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni a zároveň ho vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 2. 2020. Před podáním žaloby byl žalovaný upomenut zástupcem žalobkyně. 11. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vůbec neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení a důkazního ohledně prokázání skutečnosti, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet úvěr, avšak žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se tak o možnost být poučena. Soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. Závěrem soud dodává, že k doplnění shora uvedených tvrzení byla žalobkyně vyzvána před samotným jednáním, když uvedla, že otázku zkoumání úvěru schopnosti považuje za irelevantní. Soud k tímto názorem nesouhlasí, neboť je třeba předně posoudit, zda byla platně uzavřena smlouva a jaké povinnosti smluvním stranám z této smlouvy vznikly, když platnost smlouvy má vliv například na otázku splatnosti pohledávky. 12. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle ustanovení § 2390, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ nový zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně o