75 C 403/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 46 964 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 51 330 Kč skládající se z jistiny ve výši 29 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 22 330 Kč, podle níž měl žalovaný splácet týdně 856 Kč s tím, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy a každá další vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaný však splácel nepravidelně, když dosud uhradil toliko 4 336 Kč. Splatnost dlužné částky nastala dne [datum]. Žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy od [datum]. 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že ohledně posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě žalovaného, kontrolu rodného čísla dálkovým systémem společnosti [právnická osoba], kontrolu aktuálního počtu exekucí, kontrolu náhledem do insolvenčního rejstříku, kontrolu platební historie u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů žalovaného a vyhodnocení příslušné lokality bydliště na základě vědomostí z„ terénu“. 4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní. 5. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. 6. Z listin označených jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] a smluvní podmínky ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že se v ní žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splatit spolu s úrokem ve výši 10 150 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 5 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 380 Kč Částku v celkové výši 51 330 Kč se pak zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 855,50 Kč. První splátka měla být uhrazena dne [datum], každá další vždy do sedmi dnů po datu splatnosti předchozí splátky. Úroková sazba činila 66 % ročně a RPSN činilo 195,34 %. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že před podpisem smlouvy převzal v hotovosti jistinu úvěru ve výši 29 000 Kč. 7. Z listiny označené jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v ní byly shrnuty hlavní parametry úvěru. Žalovaný listinu podepsal. [Anonymizovaný odstavec.] 9. Z listiny označené jako informace o smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 4 366 Kč. 10. Předžalobní upomínkou žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 27 306 Kč do 5 dnů. Upomínka byla odeslána dne [datum], což se podává z předloženého podacího archu. 11. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě před jejím podpisem žalovaný od žalobkyně převzal částku 29 000 Kč, již se zavázal spolu s úrokem ve výši 10 150 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 5 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 380 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 855,50 Kč, když první splátka měla být uhrazena dne [datum] a každá další vždy do sedmi dnů po datu splatnosti předchozí splátky. Žalovaný vyplnil evidenční kartu, v níž uvedl, že bydlí jako spolubydlící, vzdělání měl učňovské, byl svobodný, nebyl majitelem vozu a nemovitosti a měl již půjčku u žalobkyně. Žalovaný byl zaměstnán na plný pracovní úvazek, což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu a výplatní pásky, u [anonymizováno] [obec] nad [právnická osoba] jako [anonymizováno] s příjmem ve výši [částka], měl brigádu„ správce nájemníků, údržba paneláku“ s odměnou ve výši [částka] a měl odhadované výdaje ve výši [částka] složené z nájmu ve výši [částka], internetu ve výši [částka], jiných výdajů ve výši [částka], výdaje na zápůjčku u žalobkyně ve výši [částka] a výdajů na jiné úvěry ve výši [částka]. Jako cizí úvěrující byla uvedena exekuce s měsíční splátkou ve výši [částka]. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 4 366 Kč. Zbývající část svého dluhu pak neuhradil ani přes předžalobní upomínku odeslanou dne [datum]. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonným ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o.z.), podle níž byla úvěrující (žalobkyně) povinna poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovaný) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 2395 o.z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o.z.). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když dlužnou částku neuhradil řádně a včas. Žalovaný však v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ. 18. Žalobkyně tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporný úvěr ve výši 29 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, kte