36 C 401/2022-14 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou dne 6. 10. 2022 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 655 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je nájemcem družstevního bytu [číslo] na adrese [adresa žalované]. Žalovaná je podle stanov žalobce a nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou povinna platit žalobci měsíčně nájemné a zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, a po skončení zúčtovacího období uhradit žalobci případný nedoplatek z vyúčtování cen služeb spojených s užíváním bytu. Žalovaná nezaplatila nedoplatek za plnění spojená s užíváním bytu za rok 2021 ve výši 16 655 Kč, který byla povinna uhradit do 31. 7. 2022. Žalobce dále požaduje úhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 1 promile denně, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení v souladu se článkem 13 stanov. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 4. Z přihlášky za člena bytového družstva soud zjistil, že žalovaná podala přihlášku, aby se stala členem žalobce coby bytového družstva. 5. Z nájemní smlouvy [číslo] ze dne 28. 5. 2007, vč. přílohy [číslo] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou a jejím předmětem byl nájem družstevního bytu žalobce [číslo] na adrese [adresa žalované]. Žalovaná se zavázala žalobci hradit nájemné a zálohové úhrady za služby s nájmem spojené, a to v částkách dle připojeného předpisu. Ke dni 28. 5. 2007 byl celkový předpis nájmu a záloh ve výši 3 492 Kč. 6. Z konečného vyúčtování záloh za rok 2021 z 7. 4. 2022, vč. podacího archu soud zjistil, že se jedná o vyúčtování záloh a nákladů spojených s užíváním bytu. Žalované vznikl nedoplatek ve výši 16 655 Kč, který byla povinna uhradit do 31. 7. 2022, resp. 9. 8. 2022. Vyúčtování bylo žalované zasláno doporučeně dne 12. 4. 2022. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 9. 2022, vč. podacího archu, soud zjistil, že žalobce vyzýval před podáním žaloby žalovanou k úhradě dluhu. 8. Z výňatku stanov žalobce, konkrétně čl. 13 soud zjistil, že je zde uvedena povinnost uhradit družstvu úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Z čl. 38 soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná je nájemcem bytu žalobce [číslo] na adrese [adresa žalované]. Žalovaná je dle stanov žalobce povinna hradit žalobci úrok z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý i započatý den prodlení, jedná-li se o prodlení s úhradou nájemného za družstevní byt nebo služeb spojených s užíváním bytu. Žalované bylo zasláno vyúčtování služeb za rok 2021 s nedoplatkem ve výši 16 655 Kč a žalovaná byla vyzvána žalobcem k úhradě do 31. 7. 2022, resp. 9. 8. 2022. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní výzvy. 10. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 11. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 12. Podle § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. 13. Podle § 741 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen„ z. o. k.“), není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru 14. Podle § 744 z. o. k., členové, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů. 15. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 16. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. 17. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 18. Podle § 2239 o. z. nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil jakožto vztah ze smlouvy o nájmu družstevního bytu za účelem bydlení (§ 741 odst. 1 z. o. k. ve vztahu k § 2235 a následující o. z.). Z této smlouvy byl pronajímatel (žalobce) povinen přenechat nájemci (žalované) jakožto členu bytového družstva (žalobce) pronajatou věc k dočasnému užívání (§ 2201 o. z.), čemuž souvztažně odpovídá povinnost nájemce (žalované) platit nájemné představující účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů (§ 2217 odst. 1 o. z. a § 744 z. o. k.). 21. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že řádně nezaplatila vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu. Tímto se ocitla v prodlení (§ 1970 o. z.), čímž žalobci vzniklo právo i na úrok z prodlení z nájemného ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z a § 2 nařízení vlády). Žalobce prokázal tvrzení uvedená v žalobě. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.), pouze žalobci nepřiznal úrok z prodlení v celé požadované výši (výrok II.). Jde-li o smluvní úrok z prodlení, k ujednání ve stanovách žalobce o povinnosti platit při prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu úrok z prodlení ve výši 1 promile denně, nejméně však 10 Kč za každý i započatý měsíc prodlení se nepřihlíží, neboť se jedná o povinnost zjevně nepřiměřenou (§ 2239 o. z.). K závěru soudu o nepřiměřenosti ujednání o smluvní výši úroku z prodlení nevedlo pouze porovnání výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (dále jen„ nařízení vlády“) a dle dotčeného ustanovení stanov žalobce. Výše úroku z prodlení dle stanov představuje cca čtyřnásobnou sazbu oproti výchozímu režimu dle nařízení vlády. Soud však zároveň přihlédl ke skutečnosti, že k navýšení úroku z prodlení došlo prostřednictvím stanov žalobce. Soud v tomto směru poukazuje na vysokou úroveň ochrany, která je poskytována nájemci jakožto slabší straně občanským zákoníkem (srovnej např. § 2239 o. z.). Úprava nájmu bytu za účelem bydlení je úpravou převážně kogentní. Změnu výše úroku z prodlení soud hodnotí jako pro nájemce a člena družstva nepředvídatelnou. Soud rovněž poukazuje na princip neziskovosti družstevního nájmu (§ 744 z. o. k.). Nájemce jako člen družstva má navíc zcela minimální možnost ovlivnit obsah stanov žalobce či jejich změnu. Změna výše úroku z prodlení tak byla nájemci v podstatě vnucena.