75 C 442/2022-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 22 813 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 563 Kč od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum] a které se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 063 Kč vrátit dne [datum]. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil a na svůj dluh ničeho neuhradil. Dále uvedla, že zápůjčku poskytla prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, a poté vyplnil formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce, přičemž zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek. Smlouva o zápůjčce byla podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem (žalovaným) uvedené telefonní číslo. Účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč představují náklady za upomínky v souvislosti s prodlením žalovaného, které byly odeslány ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Na základě smlouvy o zápůjčce byl pak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyni tak vzniklo právo na smluvní pokutu za období od [datum] do [datum], avšak v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) žalobkyně požaduje smluvní pokutu toliko ve výši 6 250 Kč (0,5 x 12 500 Kč). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, leč řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 5. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že v ní žalobkyně a žalovaný ujednali, že žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku ve výši 12 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 4 063 Kč nejpozději do [datum]. V případě řádného splacení činila RPSN 2 972 %. V případě prodlení s plněním závazku byl sjednán závazek žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Listina obsahovala podpis osob jednajících za žalobkyni a údaj o podpisu žalovaného prostřednictvím [příjmení] kódu. 6. Z listiny označené jako všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o. soud zjistil bližší úpravu práv a povinností smluvních stran. 7. Ze záznamu o bezhotovostní platbě soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyní poskytnuta na účet č. [bankovní účet] částka 12 500 Kč. 8. Z listin označených jako upomínka ze dne [datum], upomínka ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum], opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] a opakovaná výzva k úhradě ze dne [datum] soud zjistil, že jimi byl žalovaný žalobkyní upomínán o úhradu dlužné částky. 9. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] urgovala žalovaného o úhradu dlužné částky zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů. Výzva byla odeslána dne [datum], což plyne z předložené podacího lístku. 10. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, přičemž na tento účet byla dne [datum] připsána platba ve výši 12 500 Kč. 11. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] za pomoci prostředků komunikace na dálku jednal s žalobkyní, načež se dohodli, že mu žalobkyně poskytne finanční prostředky ve výši 12 500 Kč, jež žalovaný vrátí žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 4 063 Kč nejpozději do [datum]. Žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, částku ve výši 12 500 Kč. Žalobkyně následně opakovaně žalovaného upomínala o úhradu dlužné částky, avšak žalovaný ničeho nezaplatil. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 14. Podle § 1751 o.z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 15. Podle § 86 ZSÚ ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 16. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla dne [datum] za užití prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o.z., neboť žalobkyně (zapůjčitel) byla povinna přenechat žalovanému (vydlužitel) věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 12 500 Kč), a žalovaný se zavázal po uplynutí dohodnuté doby vrátit žalobkyni věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatku ve výši 4 063 Kč. Uvedená povinnost byla žalovaným porušena, když dlužnou částku do dne [datum] řádně a včas neuhradil. Žalovaný však v daném případě vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o úvěru se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž ZSÚ. 20. Žalobkyně tak byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje i sporná zápůjčka ve výši 12 500 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebite