Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu kupní ceny za odebranou elektřinu v odběrném místě , adresa, , ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , z titulu kupní ceny za odebranou elektřinu za období za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, dle opravné faktury VS , var. symbol, , z titulu čtyř smluvních pokut po , částka, za prodlení s úhradami faktur záloh za měsíc prosinec 2024, leden 2025 a únor 2025 a faktury za odebranou elektřinu v předchozím období, z titulu odstupného za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, a z titulu ceny pojištění domácnosti v částce , částka, .2. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den , datum, . Žalovanému bylo dne , datum, doručeno do vlastních rukou předvolání na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o. s. ř. (tj. adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu) a byl poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně, resp. zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.3. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení § 153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 z. ř. s.); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z. ř. s. ve spojení s § 367, 371 z. ř. s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o. s. ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.4. V posuzované věci se jedná o spor z titulu nezaplacené kupní ceny za odebranou elektřinu. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., ve vztahu k § 2079 o. z., resp. o zaplacení smluvních pokut sjednaných v širším rámci takové smlouvy. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež jí vnikly z uvedeného titulu.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 160,05 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 612 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ve spojení s § 14b odst. 1 bodu 2 a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 14b odst. 1 bodu 2 a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve spojení s § 14b odst. 1 bodu 2 a. t. a z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve spojení s § ve spojení s § 14b odst. 4 a. t včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t.;; a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada za 2 půlhodiny promeškaného času na cestě ze sídla zástupce k soudu a zpět ve výši 300 Kč (§ 14 odst. 3 a. t.) a náhrada za použití osobního motorového vozidla při cestě ze sídla zástupce k soudu a zpět při nájezdu 45 km – tj. částka 399,79 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,6 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů); k tomu všemu (kromě soudního poplatku) též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 429,79 Kč ve výši 930,26 Kč.