6 C 109/2021-41 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 106 994 Kč s příslušenstvím ve výši smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že předmětný požadavek je součtem dluhu, který vznikl žalované z důvodu řádného neplnění podmínek, ke kterým se zavázala podpisem smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19.12.2017 a podpisem smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 25.8.2017. 2. Žalobní nárok odůvodnil tím, že dne 19.12.2017 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce (společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě takto uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 17 333 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 8 416 Kč a odměnu za zpracování a doručení ve výši 5 340 Kč Celkem se tak zavázala vrátit žalobci 37 333 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12.2.2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena 5.11.2018. Ke dni 12.11.2018 činila dlužná jistina 16 067,82 Kč a dlužný poplatek 11 536,18 Kč. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo ze strany žalované ničeho uhrazeno. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 8 553 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně a v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina úrokem ve výši 29 % ročně, a to od 13.2.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, do zaplacení. 3. Pohledávka z titulu shora označené smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem z téhož data. K tomuto datu žalobce také vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 1 743,36 Kč a rovněž úrok dohodnutý ve smlouvě částkou 4 426,68 Kč, tj. úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. z částky 16 067,82 Kč od 13.2.2019 (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře) do data postoupení. pohledávek, tj. 20.1.2020. 4. Ve druhém případě se jednalo o smlouvu o zápůjčce evidovanou pod [číslo] ze dne 25.8.2017. Žalobce uvedl, že na základě druhé smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 38 305 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 775 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování ve výši 7 346 Kč a za administrativní činnost ve výši 11 184 Kč. Žalobce uvedl, že se jedná o tzv.„ poplatek“: Uvedl dále, že se žalovaná zavázala vrátit poskytnutou půjčku včetně poplatku v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 097 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30.8.2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 5.11.2018. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 18 947 Kč. 5. Žalobce dále uvedl, že s ohledem na sjednaný termín zaplacení poslední splátky a špatnou platební morálku žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 51 774,27 Kč a na dlužném poplatku 27 615,73 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 51 774,27 Kč úrokem ve výši 29 % ročně, a to od 31.8.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, až do zaplacení. 6. Stejně jako v případě první zápůjčky žalobce opřel svou procesní legitimaci o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020, kterou uzavřel s právním předchůdcem žalobce, tj. se společností [právnická osoba] 7. Žalobce dále uvedl, že ke dni postoupení pohledávky činil dluh na jistině 51 774,27 Kč a dluh na poplatku 27 615,73 Kč. 8. K datu postoupení pohledávek žalobce vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 5 332,75 Kč a sjednaný úrok částkou 5 964,11 Kč. 9. Usnesením ze dne 9. srpna 2021, č. j. 6 C 109/2021-30 a č. j. 6 C 109/2021-31 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení byla doručena žalované do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaná se ve stanovené lhůtě k věci ani procesnímu postupu soudu nevyjádřila. 10. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 11. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. k datu 19.12.2017 a 25.8.2017. 12. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 13. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 14. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 15. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 16. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 17. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 18. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.1.2020 a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalované oznámil postoupení pohledávky dopisem ze dne 20.1.2020. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalované o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacené půjčky uplatní podáním žaloby u soudu. 19. Předloženými listinnými důkazy žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce ze dne 19.12.2017 a 25.8.2017 tak, jak je v žalobě tvrzeno. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčkách po předchozím pr