6 C 481/2021-12 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 68 961,13 Kč s příslušenstvím ve výši smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že předmětný požadavek je součtem dluhu, který vznikl žalované z důvodu řádného neplnění podmínek, ke kterým se zavázala podpisem smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a [datum]. 2. Žalobní nárok odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce (společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na horní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě takto uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 27 613 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 107 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 028 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 156 Kč. Souhrnně se jednalo o tzv. poplatek. 3. Celkovou částku odpovídající součtu zápůjčky a poplatku, případně pojistného, bylo-li sjednáno, se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 146 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13.12.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila 16.8.2019. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině 25 850 Kč a na dlužném poplatku částku 20 939,61 Kč a dále mu vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. od 14.12.2020. Od tohoto data vzniklo právo žalobci rovněž požadovat zaplacení úroku sjednaného na straně 1 smlouvy ve výši 29 % z dlužné jistiny 25 850 Kč. 4. Pohledávka z titulu shora označené smlouvy byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z téhož data. K tomuto dni žalobce také vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 3 303,06 Kč a rovněž úrok dohodnutý ve smlouvě částkou 104,12 Kč, tj. úrok 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. z částky 25 850 Kč od 16.9.2019 (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18.12.2020). Uvedl, že žalovaná do postoupení pohledávky zaplatila částku 6 300 Kč. 5. Ve druhém případě se jednalo o smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi stejnými účastníky dne [datum]. Žalobce uvedl, že druhá smlouva byla evidována pod [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tuto skutečnost žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se podpisem smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 18 887 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 372 Kč s úrokovou sazbou 29 % rodně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost, flexibilní splácení ve výši 8 888 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 627 Kč, případně pojistného, bylo-li sjednáno. Tuto částku nazval tzv. poplatkem. 6. Žalobce dále uvedl, že celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 494 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20.6.2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 13.6.2019. 7. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 22 500 Kč. Po tomto datu nic dalšího nezaplatila. 8. Předmětná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020. 9. Žalobce uplatnil po žalované zaplacení dlužné částky 22 171,52 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 809,91 Kč a dlužného poplatku ve výši 12 361,61 Kč. Dále požadoval zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 430,34 Kč, tj. úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. 9 809,91 Kč, od 21.6.2020 do 18.12.2020. Dále uplatnil požadavek na zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 430,61 Kč, tj. úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. 9 809,91 Kč, od 13.7.2019 do 18.12.2020. Dále uplatnil požadavek na zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19.12.2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 19.12.2020 do zaplacení. 10. Usnesením ze dne 14. prosince 2021, č. j. 6 C 481/2021-9 a č. j. 6 C 481/2021-10 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 3 týdnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 11. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 12. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. k datu [datum] a [datum]. 13. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § [číslo] odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 14. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 16. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 17. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 18. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 19. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalované oznámil postoupení pohledávky dopisem z téhož data. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalované o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacených zápůjček uplatní podáním žaloby u soudu. 20. Žalobce dále prokázal, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce. První smlouva byla uzavřena [datum] a žalovaná na jejím základě získala jistinu ve výši 26 000